K debatě o Tupolánkovi a Paroubkovi - Akcie ČEZ

Zeman je jediný člověk, kterému jsou „obě“ části rozdělené české společnosti schopny naslouchat. Osoba bývalého českého premiéra může také garantovat, že nevyužije svého omezeného (devítiměsíčního?) vládního angažmá k posílení stranické pozice v ČSSD ani k vytvoření úplně nové strany, jež by ohrožovala etablované partaje.Osobnostním problémem Miloše Zemana po jeho odchodu z vysoké politiky v létě 2002 bylo, že jeho kariéra neměla zlatou tečku. Odtud jeho časté výlety do politiky, spojené s věčným mentorováním. Devítiměsíční premiérská mise by mu také mohla pomoci vytesat si poslední část svého pomníku a naplnit státnické ambice. Premiérské působení by rovněž vyslalo signál o cestě ke stabilitě v této části politicky nestabilního středoevropského regionu a garantovalo zahraničněpolitickou orientaci země. Až Zeman splní svou misi, vrátí se opět do své zemanské tvrze v Novém Veselí. Rozhodnutí je nyní na prezidentovi republiky Václavu Klausovi, který by měl najít odvahu a Miloše Zemana pověřit jednáním o sestavení nové vlády. Současně do těchto jednání vtáhnout stranické politiky pravice a levice, kteří by Zemanovi mohli dát mantinely pro další vládní působení a výměnou za to podpořit jeho vládu v Poslanecké sněmovně. Její personální složení, programové vymezení a jiné podmínky jsou představitelné, a proto nemá smysl se o nich příliš rozepisovat. Podstatné je něco jiného: dnešní situaci mohou rozetnout už jen politici stojící nad a mimo politické strany, ale současně z nich vyšlí.