Je s podivem, jak dlouho to potrvá institucionálním investorům, než se rozhoupají k akci. Dost možná jsou svázáni "interními předpisy" a nedůvěrou ke značně turbulentním prostředím finančních trhů, které jsou zahlceny všemožnými podivnými dluhopisy zdánlivě seriozních emitentů včetně těch "EURO". To však nic nemění na předpokladu, který hraničí s jistotou, elektromobilita vykukuje za rohem, ceny elektřiny lezou nahoru, růst emisních povolenek je na spadnutí, tak co ještě dodat. V něčem mi to připomíná skládačku faktorů v době, kdy děda Grégr přihrál ČEZu SD a distribučky atd. Kdo to tenkrát odhadl, dostal se ke zhodnocení vloženého kapitálu na úrovni přesahující 1000% zisku, ano, dobře slyšíte, bylo to tak a pár z náx u toho bylo a vydrželo. Tentokrát to vidím na stovky %, ale to taky není marné, co říkáte? Strategie stejná, koupit, držet a vydržet.
Přeji hodně štěstí
ČEZu zdar, Lomikar :-)