Myslím, že se jedná o dva druhy garancí.
Ta první je garance na stavbu. Tu stát poskytoval, aby banky byly ochotné či schopné půjčit. Pro stát to znamenalo formální zvýšení státního dluhu. Formální proto, protože po inkasu příjmů od spotřebitelů výše garance šla do nuly, aniž by stá měl nějaký reálný náklad. I za komunistů byl jediným investorem ČEZ. Stát platil pouze infrastrukturu (silnice, byty, zdravotnictví,...). Tato infrastruktura je v obou lokalitách do značné míry vybudovaná.
Druhá garance se týká schopnosti vyrábět, čili splácet. Stát by měl garantovat, že nějaká budoucí vláda nerozhodne, že JE bude třeba za pár let odstavit. Obdobné překvapení zažili majitelé JE v Německu. Pak by ČEZ nemohl splácet a měl by i málo peněz na ekologickou likvidaci. Obdobně jde i o objem tržeb. Klasické zdroje smí pracovat jen tehdy, pokud vázne dodávka z OZE.
Každopádně nepochybuji o závislosti českého státu na Bruselu. Dokud pmn nebude známo, co Brusel (ne)považuje za nepovolenou státní podporu akciové společnosti, tak pmn stávající i příští vláda nemá o čem rozhodovat. Platí to, že rozhodnutí padne i tehdy, když nikdo neřekne, že bylo rozhodnuto. V takovém případě je rozhodnuto o odkladu. Pan Sobotka snad rok po svém uvedení do funkce říkal, že o financování dostavby se má rozhodnout v r. 2025. Možná vycházel z toho, jak naléhavě potřebuje další velký zdroj stát, který elektřinu vyváží a nechce rychle likvidovat uhelky.
Mluvčí OZE říkají, že se fotovoltaika již vyplatí bez dotací. Nicméně stát sice (nyní snad) neposkytuje dotace výkupní cenou pro nové zdroje, ale poskytuje nezanedbatelnou dotaci na pořízení malých zdrojů. Mluvčí větrníků říká, že se větrníky vyplatí i u nás, ale je třeba zvýšit státem určovanou podporu. Pokud přijde z Bruselu nějaká direktiva, třebas že v r. 2050 musí být 50% výroby z OZE, tak by jakýkoliv nový velký zdroj byl nesmysl. Zvlášť pokud by dotace byly rošířeny na skladování elektřiny z OZE.
Nejméně do r. 2022 němečtí spotřebitelé musí platit majitelům větrníků s Severním moři za to, že nesmí dodávat tolik, kolik vyrobí. Jiné příspěvku jsem uváděl, že aktuálně dělají náklady na stabilitu sítě cca miliardu € ročně, ale při dalším nárůstu zdrojů mají obnášet asi 4 mld € v roce 2020.
Zmenšení problém severojižní energetickou magistrálou není možné dřív, než v r. 2022. Do té doby může problém zmírnit jen dočasný zákaz realizace nových OZE, což je rozhodnutí politicky náročné.
(3)
(4)
