Já myslím, že jádro problémů s palivovými články není v tom, že se to velkým energetikám "nehodí". Ostatně před několika léty dělala RWE reklamu na palivové články i v České televizi. Zásadní problémy vidím dva: a) vodík pro palivové články není zdroj energie. Je to pouze nosič, neboť je třeba ho vyrobit. Dnes je známa výroba z metanu nebo elektrolýzou. Výsledná bilance není skvělá. b) Vodík je třaskavina. Bezpečná a levná distribuce je problém. Stačí se podívat, kolik Kč inkasuje firma Linde
za nevelkou tlakovou láhev pro svářeče.To by pmn měly být důvody, proč se prakticky nerozšířily palivové články známé asi od r. 1950.
Myslím si, že velké energetiky nepřekážejí bádání ohledně jaderné fúze. Je ovšem pravda, že ji nefinancují, čekají, až technici zvládnou to, co vědci považují za reálné. Nepovažuji za reálnou představu, že např. ČEZ rozhodne věnovat nějakou tu miliardu na výzkum jaderné fúze. Je to ve stadiu základního výzkumu a pmn dochází ke sdružování prostředků značného množství států.
Na rozdíl od fúze nejedna energetika se věnuje výzkumu chytrých sítí. Ukazuje se, že problémů je víc, než jak si to představovali vizionáři před cca 20 léty. Nicméně roste tlak na zvládntí nové situace způsobené výskytem mnoha lokálních zdrojů, zpravidla obtížně řiditelných.
Kdyby neexistovaly protimonopolní úřady, tak by pmn vývoj směřoval k tomu, že v každém oboru by vládla jedna firma, pokud by její byznys měl mocenskou podporu.
(10)
(2)
