11.3.2011 se u Japonska pohnuly dvě zemské kry. Matička Země to dělá již miliony let, dnešní kontinenty kdysi byly souvislá pevnina. Tentokrát se např. hlavní japonský ostrov posunul asi o 1,5 m. Při tom vznikla neplánovaně vysoká vlna tsunami, která překonala ochranné hráze, zahynulo cca 16 000 lidí. U JE Fukušima vlna zničila infrastrukuru JE. Reaktory sice byly bezpečně vypnuty, ale nikde nebyla na bezpečném místě uskladněna mobilní zařízení o takovém výkonu, aby bylo možno ochlazovat vypnuté reaktory. Ty se propálily, došlo ke značnému úniku radioaktivity. Bylo evakuováno asi 150 000 osob, podstatná část se nemohla do svých domovů vrátit dodnes. Pokles radioaktivity půdy v zamořené oblasti je urychlován také pěstováním rostlin, které z půdy odebírají radioaktivní prvky. Považováno za nejhorší znečištění půdy po Černobýlu. Úplně nejhorší znečištění globálního ovzduší bylo před zákazem zkoučšek jaderných zbraní v ovzduší.
v V r. 200X schválila v Německu červenozelená vláda odchod z jaderné energetiky v horizontu 2020. (Energiewende = obrat v energetice). Na podzim 2010 paní Merkelová vyhlásila další Energiwende, spočívající tentokrát v prodloužení životnosti JE na 60 let. Když došlo k havarii ve Fukušimě, tak protestující Zelení dosáhli preference cca 30% s vyhlídkou, že se na(d) 40% stanou nejsilnější politickou stranou. Během asi tří týdnů po Fukušimě paní Merkelová vyhlásila další Energiewende s dnešním obsahem tohoto pojmu: odchod od JE do r. 2022, prudký nárůst OZE. Zelení ztratili půdu pod nohami, protože přišli o jediný bod programu, kterým se zásadně lišili od ostatních stran. V globalizovaném světě fyzikální tsunami u Japonska vyvolalo politické tsunami na druhém konci světa. Zásadní přerod trval asi tři týdny a byl podpořen také suverénním tvrzením Zelených, že tato Energiewende bude stát maximálně 2 mld €. Oponenti tvrdili, že na vyčíslení dopadů je třeba víc času, ale drželi se dost zpátky, protože se dostali do pozice zaprodanců energetické lobby, která je ochotná riskovat genocidu. Energetické firmy operativně zvolili útěk do první linie. Změny ano, samozřejmě s námi.
Součástí změn je potřeba vybudování energetických magistrál, které by z větrníků na pobřeží a v moři zásobovaly Jižní Německo, čímž by nahradily zdroje, které tam budou zrušeny. Zatím jsou rušeny zdroje převážně v Severním Německu, kde je následkem raketového růstu větrníků i v moři elektřiny nadbytek. Polsko již prý instalovalo obranné transformátory proti nestabilitě vyvolané větníky. U nás má být poslední obranný transformátor zprovozněn v červnu. Výstavba magistrál v Německu je tedy nezbytnou podmínkou k dosažení cílového stavu. (Je neúnosné, aba investoři do větrníků dlouhodobě dostávali odškodnění také za to, že nesmí dodávat. Samozřejmě toto má s vizí decentralizované energetiky dost málo společného.) V současné době projektanti nemohou dělat prováděcí projekty. Jsou známy přibližné trasy, ale majitelé pozemků nesouhlasí. Kromě toho není znám podíl venkovních a kabelových vedení. Nyní se odhaduje, že papíry by mohli být vyřízeny v r. 2022. Nepochopil jsem, zda je tím myšleno stavební povolení nebo i závěr výběrových řízení pro budovatele magistrál.
Nevěřím na zkrácení tohoto termínu, takže nejdříve v r. 2022 začnou bagry hloubit díry pro stožáry nebo kabely. To pmn koliduje s plánem, aby v r. 2022 byly odstaveny všechny JE, tedy i ty v Jižním Německu. Myslím si proto, že termín rušení JE na jihu bude třeba posunout. Obdobně na jaře 2011 nikdo nepředpokládal, že průvodním jevem nejnovější veze Energiwende bud renesance uhelných elektráren, čili příspěvek k neplnění plánu snižování emisí. Zkrátka jediná jistota je nejistota.