Obsah článku a záporná cena elektřiny jsou dvě různé záležitosti. Díky úvodu může mít čtenář dojem, že jde o jednu záležitost.
Zlevňování v době silného větru je dáno tím, že jsou více omezováni klasičtí výrobci. Pak smí dodávat jen ti opravdu nejlevnější, třebas i za dumpingovou cenu, která je pořád výdodnější, než vypuštění již vyrobené páry do vzduchu. Tímto způsobem však niikdy nemohou vzniknout záporné ceny. Výroba se vždy přizpůsobuje spotřebě, naopak je to jen v případě omezujících zásahů kvůli bezpečnosti sítě.
Záporná cena elektřiny vzniká tak, že obchodník (spíš mn. č.) si objedná příliš mnoho elektřiny a nechce platit trest za nedostatečný skutečný odběr, odborně za odchylku. Pak obchodníci soutěží, komu se podaří alespoń něco prodat za nižší cenu než ostatní obchodníci. Na záporné ceně elektřiny možná něco vydělají ti řiditelní výrobci, kteří dostanou vybrané pokuty jako odškodnění např. za vypouštění páry do vzduchu. Nedávno na investičním webu opakovali asi nezničitelný nesmysl, že při záporných cenách elektřiny výrobci platí klientům. Nutnost průběžné rovnováhy mezi spotřebou a výrobou, ato plošně, dělá z elektřiny komoditu, jejíž obchodování se zásadně liší od ostatních komodit.
(3)
(2)
