Vždyť nezávislí soudci byli jmenováni demokratem Václavem Havlem, kterého nám závidí celý demokratický svět. Když už kvůli ničemu jinému, tak kvůli vynálezu humanitárního bombardování. Ostátní, podobně jako proslulá ústavní soudkyně Vlasta Formánková, byli jmenováni jeho neúspěšným vyzyvatelem v souboji o získání nejvyššího počtu titulů Hc, absoluventem Vysoké školy politické na náměstí Antonína Zápotockého, Václavem Klausem. Vzorným učedníkem Thatcherové, kterému privatizace tak přirostla k srdci, že ji aplikoval i na zlatou propisku. Václavem Klausem, principiálním bojovníkem proti sociálnímu státu, žadatelem o přidělení nájmu skromného sociálního bytu zabírajícího polovinu vily, v době kdy radnici Prahy 6 ovládala jím vedená strana. Nebýt závisti mohl si pan Klaus byt od radnice zprivatizovat ještě před tím, než obsadil hrad a na něm vyměnil za své věrné a tím pádem jediné skutečně nezávislé prakticky všechny zaměstnance, včetně ceremoniáře.
Jistě se u soudců jednalo o jednorázové pochybení, vždyť jinak by muselo odouzení soudce vyvolat revizi všech jeho procesů. K ničemu takovému nedošlo. Podobně jako nedochází k revizi případů v nichž se angažovali odsouzení policisté. Co víc, dosouzení nejsou ani informováni o tom, že klíčový policejní hrdina nebo soudce později pochybil. Proč? Zjevně proto, že se vždy jednalo o jednorázové pochybení jinak čestných, pracovitých lidí. Jen občas k jednorázovému pochybení docházelo sériově.
Vůbec mi Tvůj příspěvek zavání pokusem o podkopávání důvěry ve fungování našeho právního státu s demokrackým zřízením za který studenti v roce 1989 tolik, tolik vytrpěli. Česká demokracie postupuje mílovými kroky vpřed a přináší světu inspirativní novinky. Vzpomeňme například takové výdobytky jako doručování právní fikcí, nebo odsouzení tresním příkazem, díky kterému nemusí být občan obtěžován účastí při soudním procesu a rozhodne nezávislý soudce na základě informací podaných stejně nezávislým žalobcem. Takové výdobytky nemají v kolébce demokracie UK, natož v USA. Snad jen na Ukrajině po demokratické proevropské revoluci díky bojovníkovi proti korupci a miliardáři, který si peníze poctivě doslova vydřel prodejem čokolády, jež je tak kvalitní, že ač těžko poživatelná, stala se za Janukoviče v Kyjevě hitem, co nebyla schopna převálcovat ani Nestlé.
Ano přátelé, jako již mnohokrát předtím je naše země i tentokrát epicentrem inovací v oboru práva a demokracie a vy se můžete směle těšit na dobu, kdy se celý svět bude k nám jezdit učit. Proto zanechte šíření blbé nálady a i vy přiložte ruku k dílu při budování naší rozvinuté demokratické vlasti.
(2)
(7)
