Kdosi z ERÚ kdysi napsal, že náklady na sítě se blíží 100 mld ročně. (Nepokoušel jsem se tento údaj ověřovat). K tomu se uvádí, že dotace na OZE jsou 42-44 mld Kč ročně. Jinými slovy: je Je potřebné od spotřebitelů (s případnou podporou daňovými poplatníky) ročně vybrat cca 140 mld Kč MIMO obchodování s elektřinou. Spotřebitelé zde platí za právo odebrat si elektřinu ze sítě a mít dobrý pocit, že podporují ekologickou výrobu. Tyto peníze musí být vybrány nějakým algoritmem. Při stejném objemu vybraných peněz různými algoritmy jsou jednotlivé subjekty zatíženy různě.
K tomuto výběru lze přiřadit elektřinu, čili to, co spotřebitel spotřebovává a živí to obchodníky a klasické zdroje včetně JE. Abych se vyjádřil snad srozumitelně: Nechť je platba za regulovanou složku 50 Kč (%) a za "silovou" elektřinu čili neregulovanou složku také 50 Kč (%). Když se ceny elektřiny zhroutí poklesem o 80%, tak bude stát elektřina 10 Kč. Celková platba pak bude: regiulovaná složka 50 Kč, elektřina 10 Kč, celkem 60 Kč. Zhroucením cen elektřiny tedy vzroste podíl regulované složky na celkové platbě, aniž by se zvýšila velikost inkasa pro regulovanou složku. (V praxi je to o to složitější, že na přesné inkaso pro sítě a OZE jsou potřebné tři roky, neboť předem nejsou známy přesné náklady na sítě a přesná výroba z OZE).
(4)
(4)
