Tu Itálii si pamatuji jinak. Bylo to v noci ze soboty na neděli, čili naštěstí při minimálním zatížení. Spolehli se na ta dvě zmíněná vedení z Francie plus dodávku ze severu. Po kompletním výpadku dodávky z Francie došlo i k přerušení spojení se severem, (bez poruchy, přes ochrany). Museli pak nějakou dobu provozovat Italii v ostrovním provozu, se značným omezením spotřebitelů přes to, že mobilizovali všechny své zdroje, mnohé snad i dřív než se národ probudil. Připojování zdrojů domácích i zahraničních zahraničních a segmentů spotřebitelů bylo postupné. Nepamatuji si jak dlouho byli spotřebitelé omezeni, ale vyděšen byl kdekdo, nejen v Itálii. Pocítila to nejenom mezinárodní železniční doprava.
Domnívám se, že kdyby naši civilizaci postihl dvoutýdenní výpadek elektřiny, tak by se dostala na pokraj hladomoru. Velká nadsázka by to být nemusela.
(5)
(3)
