VIP možná mohl myslet platbu za elektřinu a novinář mohl použít pojem "spotřeba", což udělal. Možné to je. (Minulý týden ČT v upoutávce mluvila o distributorech, ale celá relace se netýkala distributorů, nýbrž výhradně dodavatelů. Pojem distributor dokonce ani nebyl použit opakovaně. Laický posluchač si pak snadno může myslet, že mezi distributorem a dodavatelem není zásadní rozdíl. Stává se to opakovaně, takže minimálně jeden redaktor ČT v tom jasno nemá i když jako občan je také spotřebitelem. Také on podepisoval svému vybranému dodavateli elektřiny plnou moc k jednání s distributorem. No nic, pokud nedojde k průšvihu, tak je zřejmě zbytečné rozumět tomu, co jsem podepsal).
Distributor (vlastník sítě) byl, je a bude technickým partnerem OZE, neboť tam má minimálně svůj elektroměr, dále musel předem posoudit technickou reálnost projektového záměru a náležitosti revizní zprávy při kolaudaci zdroje. Má dokonalou evidenci všech zdrojů na svém území i když dosud všechny licence uděloval ERÚ. V počátcích rozvoje OZE byl distributor také obchodním partnerem zdroje OZE, zdroji přeposílal peníze za vykoupenou elektřinu. Distributor nikdy neměl právo elektřinu prodávat, (nikdy neměl licenci na prodej), takže když se OZE přiblížily úrovni ztrát v sítích, tak se obchodním partnerem OZE stal operátor trhu s elektřinou OTE. Ten přijímá měsíční hlášení o výrobě a přeposílá výrobcům OZE peníze, které pro ně od spotřebitelů inkasovali dodavatelé elektřiny. Nyní se má administrativě ERÚ odlehčit tím, že se o desetitisíce minizdrojů do 10 kW nebude ERÚ zajímat položkově, nýbrž jen v souhrnech, které mu vyhotoví distributoři. Distributoři tedy nově mají mít právo/povinnost udělovat licence zdrojům do 10 kW, pokud žadatelé splní zákonné náležitosti. Pro malé zdroje se změní to, že institucí pro udělení licence se místo ERÚ stane distributor. Domnívám se, že to není to důvod ke změně obchodního vztahu mezi OZE a OTE. Je ale možné, že by se OTE mohl pokusit nějak využít na administrativu pro malé OZE distributory, zatím jsem ale nic o pověření v tomto smyslu nečetl. Možná je celkem jedno, čí počítač odesílá bankám hromadný příkaz k úhradě.
Chytré sítě zřejmě budou doménou distributora. Náklady tedy budou nadále podléhat státnímu dozoru. Distributor se nadále bude zajímat o spolehlivost dodávky a kvalitu přepravované elektřiny. Nadále se nebude zajímat o to, kterému dodavateli patří elektřina v jeho síti a za jakou cenu ji dodavatel prodává. O cenu se budou zajímat jen zaměstnanci distributora z titulu spotřebitelů. I oni mají právo si vybrat dodavatele.
Mono, vím, že jsem mohl být výrazně stručnější, nevylučuji však, že pro všechny případné čtenáře by všechno nemuselo být tak srozumitelné jako Tobě.
(1)
(3)
(3)
