Cháá uložiště - Akcie ČEZ

Provozovatel dvou českých jaderných elektráren Temelín a Dukovany, společnost ČEZ, odvádí na tzv. jaderný účet z každé vyrobené kilowatthodiny pět haléřů. Loni tak přispěla celkem 1,3 miliardami Kč a zůstatek na něm se podle představitelky Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Lucie Steinerové přiblížil devíti miliardám korun. Do ukončení provozu dukovanské a temelínské elektrárny (zhruba v roce 2045) se na tomto blokovaném účtu nashromáždí bezmála 60 miliardám korun.

Ze zvláštního účtu se se souhlasem SÚRAO uhradí výdaje na uskladnění použitého paliva a ozářeného materiálu včetně výstavby konečného úložiště. Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a použitým jaderným palivem v ČR schválená před pěti lety předpokládá, že celkové náklady na vybudování a provoz hlubinného úložiště dosáhnou 47 miliard Kč (v cenách roku 1999); vlastní výstavba včetně výzkumu, vývoje a projektu tvoří polovinu této sumy.

Společnost ČEZ dává kromě toho ze zisku každoročně stranou více než miliardu korun na budoucí vyřazování jaderných elektráren z provozu; do zmíněného roku 2045 se nashromáždí nejméně 50 miliard Kč. Z dalšího speciálního účtu se platí výstavba, provoz a vyřazení meziskladů použitého paliva z provozu, dále nákup skladovacích kontejnerů, pojištění jaderné odpovědnosti a přeprava použitého paliva k trvalému uložení. Na tyto účely odvádí ĆEZ navíc z každé kilowatthodiny z Temelína 2,15 a z Dukovan 1,65 haléře.

Náklady na jaderné palivo tvoří v ceně vyrobené elektřiny necelou pětinu. S dalšími přibližně deseti haléři na úplnou likvidaci jaderného zařízení a použitého paliva nepřesáhnou třicet procent ceny vyprodukovaného proudu.