Spustí se jádro a stáhnou povolenky z trhu nebo se dočasně spustí jaderky. Co by to učinilo s cenou chááá
K zaplnění výpadku jaderných kapacit chce vláda po energetikách v této dekádě vybudovat nové uhelné a plynové elektrárny o výkonu 10 GW. Dále má dojít k razantní expanzi větrných a solárních zdrojů. I když u těch Berlín po volbách pravděpodobně šlápne na brzdu.
Zatím se plánuje hlavně výstavba nových uhelných kapacit. Paroplynové zdroje, které jsou většinou v provozu ve špičce a vyrovnávají výkon v síti, si na sebe nejsou schopné vydělat. Zčásti proto, že do sítě proudí velké množství dotované solární a větrné energie, která má přednost.
Podle kalkulací agentury Bloomberg bude typický uhelný provoz v srpnu vydělávat 8,85 EUR za MW/h. V případě paroplynového zdroje se při započtení cen vstupů, elektřiny a emisních povolenek počítá se ztrátou 18,74 EUR za MW/h. Uhlí je na vzestupu zejména kvůli extrémní láci emisních povolenek. Zatímco v roce 2008 jejich průměrná cena činila 17,18 EUR za tunu CO2, letos je to 4,32 EUR.
Od roku 1990, který je v Kjótském protokolu brán jako základní úroveň pro porovnávání, Německo snížilo své emise skleníkových plynů o 25,2 %, čímž překonalo původní závazek. Další redukce bude obtížná. Jen letos má být spuštěno šest nových uhelných elektráren o celkovém výkonu 4,5 GW. Vyřazeny mají být uhelné zdroje o výkonu 600 MW.
(1)
(3)
(3)
