:))))) vida-vida-vida-vida-mýtus.
Od kohouta mě zaujalo toto:
„... ECB. Již v roce 2009 začala nakupovat dluhopisy evropských států. Objem skokově vzrostl během první akutní vlny řecké krize v květnu 2010. V srpnu a září 2011 pozorujeme další vlnu nákupů. Přesné složení není zveřejňováno, ale je zřejmé, že jde hlavně o dluhopisy Řecka, Portugalska, Španělska a Itálie.
ECB ke konci září 2011 držela dluhopisy za 215,9 miliardy eur. Kdyby ještě rok pokračovala v nákupech tempem 9,12 miliardy týdně, což odpovídá srpnu a září, držela by koncem září 2012 dluhopisy za 690 miliard. Tím by ECB víceméně vyřešila problém alespoň těch nejvíce předlužených ekonomik. Sice by tím flagrantně porušila svou chartu, ale na palubě Titaniku je jedno, zda máte dobře uvázaného motýlka.
Tonoucí se stébla chytá
Masivní nákupy dluhopisů „pro účely měnové politiky“ jsou kontroverzním nástrojem, neboť uvolňování velkého objemu hotovosti může vytvářet inflační tlaky. Nicméně měnová zásoba M3 představuje 9802 miliard eur. I kdyby tedy ECB nakoupila dluhopisy za oněch 690 miliard, stále by šlo o pouhých sedm procent celkové měnové zásoby. Evropská měnová zásoba dlouhodobě roste tempem 7,95 procenta ročně. Kdyby tedy ECB „zapustila“ velkorysý objem stovek miliard, vliv na inflaci by nemusel být hrozivý.
... Inflace. Inflace byla metodou, jak západní svět řešil masivní státní dluhy, když dosáhly dnešních groteskně vysokých úrovní, po první i po druhé světové válce. Inflace bude i naší odpovědí na dnešní dluhy – dluhy vytvořené z nenasytnosti a rozmazlenosti.“ ... aneb, vyšustíme střádaly a bude zasejc dobře :).
(2)
(4)
(6)
