Jan Světlík, předseda představenstva a hlavní vlastník skupiny Vítkovice Machinery Group Export, považuje export pro největší ryze českou strojírenskou skupinu Vítkovice Machinery Group za životně důležitý. Dokonce předpokládá, že až úplně skončí velké energetické zakázky pro elektrárny Tušimice a Prunéřov, vzroste export skupiny v tržbách z dosavadních více než 70 procent až na 90. A protože nepočítá v Evropské unii s rozsáhlou výstavbou nových výrobních kapacit, směruje firmu do míst, kde se naopak rozjíždějí velké projekty – třeba do arabských zemí. Vítkovice Machinery Group tvoří zhruba 30 společností, které zaměstnávají přes 7000 lidí. Hrubý provozní zisk (EBITDA) skupiny za rok 2014 činil 1,4 miliardy korun. * HN: Je pro vás arabský svět cenově zajímavý? A jaké jiné oblasti považujete za perspektivní kromě Evropské unie? V arabských zemích je vyjednávání o cenách velice tvrdé. Arabský obchodník je synonymum výborného obchodníka, tedy pro nás tvrdého, ale dělají se tam nové infrastrukturální projekty, zatímco v Evropě se nové výrobní kapacity nestavějí. Uplatnění technologií pro slévárny, ocelárny musíme hledat mimo EU. Třeba právě v arabských zemích se stavějí nové fabriky, je tam potřeba strojařina a energetika. Jinak mimo EU jsou zajímavé třeba Brazílie, Argentina, Indie, Pákistán, Jihoafrická republika a samozřejmě Turecko, kam jsme loni z našeho exportu vyvezli 30 procent. * HN: Vedle exportních příležitostí, kde vidíte další šance vaší firmy? Už nyní nabízíme také služby a jsem přesvědčený, že strojírenské výrobky budeme muset stále více dělat s doprovodnými službami, nebo prodávat přímo jako službu. Třeba budeme pronajímat jednotlivá zařízení, za 10 let si je odvezeme a namontujeme další. Nebo nyní prodáváme technologie na plnicí stanice CNG. Místo toho, abychom dodali technologii a dostali peníze nebo stanice sami provozovali, tak je postavíme a budeme je pronajímat. * HN: Vy ale nepatříte ke kritikům exportní závislosti Česka na Evropské unii. Hodně tam vyvážíte, třeba do Německa loni 13 procent produkce… Evropskou unii vnímáme ve skupině Vítkovice Machinery Group jako domácí trh. Také jsme o uplatnění na těchto trzích bojovali 25 let. Třeba v Německu děláme dvě miliardy ročně, z toho máme ale jenom třetinu zákazníků, kteří se nám opakují. Německo máme hodně diverzifikované. Nevadí mi, že Česko exportuje do Německa přes 30 procent svého vývozu, je to náš největší a nejbližší trh. Problematická je strukturální závislost, ne ten samotný objem. Závislost je v tom, když úspěšný český výrobce dodává dvěma významným německým firmám a postaví na tom 90 procent svého byznysu, to je špatně. České firmy musí samozřejmě jít i mimo Evropskou unii. * HN: Zmínil jste, jak těžké bylo se na evropské trhy před 25 lety dostat. Přitom Vítkovice vyvážely před rokem 1989 hlavně do zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci, tedy i do některých evropských států. Vítkovice exportovaly to, co se jim naplánovalo. Vývoz všech firem řídily podniky zahraničního obchodu, které měly všechny kontakty a vazby. Ceny se řešily a rozhodovaly škrtem pera. A tohle vše se rozpadlo, firmy se kácely. Já zažil, když jsme museli honem všechno certifikovat, každý týden jsem objížděl naše obchodní partnery v Evropě, kteří nás ale neznali, protože jednali s lidmi z podniku zahraničního obchodu, a ti si honem založili své privátní společnosti. Stávaly se i paradoxy, kdy jsme byli schopni získat kontrakt v bývalém západním Německu, ale ve východním ne. * HN: Troufl byste si říct, co bylo hlavní příčinou toho, že jste jako firma a značka přežili? Z lahvárny, které jsem šéfoval od začátku 90. let, jsme vybudovali exportně orientovanou úspěšnou fabriku, která postupně koupila i některé své evropské konkurenty. S těmi zkušenostmi jsme šli v roce 2003 do privatizace „velkých“ Vítkovic. Soustředili jsme se na segmenty, kde jsme věděli, že můžeme hrát na minimálně evropském trhu roli na předních místech. A zatímco takzvaní restrukturalizační manažeři rozprášili konstrukci, výzkum a vývoj, my jsme tyto lidi brali zpět. * HN: Dnes vyvážíte do více než 100 zemí, pomohlo vám nějak, že jste byli zavedená značka nebo značka Made in Czechoslovakia? Skoro 200 let Vítkovic znamená ve světě dobrou referenci. Na řadě trhů samozřejmě Vítkovice byly, pak přechodně vypadly a nyní znovu jsou. A není to jen Rusko a jeho satelity, ale třeba také Indie či Pákistán. Ale v 90. letech byla na Západě značka Made in Czechoslovakia Kainovým znamením, to nám nepomohlo. Museli jsme si dobré jméno budovat sami. Ale nyní si už globální svět nehraje na to, kde se co vyrábí. Nikdo neřeší, zda produkt vyrábějí pod holdingem českým, nebo nizozemským. *** Skoro 200 let Vítkovic znamená ve světě dobrou referenci… Ale v 90. letech byla na Západě značka Made in Czechoslovakia Kainovým znamením, to nám nepomohlo.
(8)
(2)
