Soudní spor o doplatek podrobně - Akcie NOVÁ HUŤ

K vytěsnění akcionářů ve společnosti ArcelorMittal Ostrava, a.s. došlo v roce 2010. Výše protiplnění 4000 Kč na akcii byla ihned kritizována akcionáři jako neodpovídající hodnotě společnosti a taky soudně napadena.

Krajský soud v Ostravě letos zatím nepravomocně rozhodl o zvýšení protiplnění na částku 4 743 Kč. Proti rozsudku se odvolal nejen hlavní akcionář, ale i žalující akcionáři.

Na podrobnosti soudního procesu jsme se zeptali Jiří Psoty, dlouhodobého zastánce práv akcionářů ve společnosti ArcelorMittal Ostrava a.s.:

Soud rozhodl, zatím nepravomocně, o tom, že výše protiplnění měl být 4 743 Kč, což představuje doplatek 743 Kč proti ceně stanovené hlavním akcionářem. Jste s touto výší protiplnění spokojeni?

S výší protiplnění spokojeni moc nejsme, nicméně se s ní musíme spokojit. Máme stále za to, že hodnota společnosti v době vytěsnění byla vyšší. Na druhou stranu je třeba říci, že posudek, jehož vypracováním soud pověřil společnost VGD byl na zdejší poměry objektivní.

Nová vyšší cena byla stanovena na základě revizního znaleckého posudku. Čím se lišil od posudku hlavního akcionáře?

Posudek VGD, stejně jako ten původní od PwC (PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o.) vycházel z metody diskontovaného volného cash flow (DFCF) a použil objektivnější vstupní data. To, co celá investorská obec již od počátku v posudku PwC označila za nesmysl (a kupodivu tak renomovaná společnost jako PwC tato data bez dalšího přijala - o motivaci můžeme pouze spekulovat) byly astronomické investice, z nichž se nakonec uskutečnila pouze čtvrtina. To podstatně snížilo cenu akcie pro účely vytěsnění. Jsem přesvědčen, že to byl záměr, úmyslné uvedení akcionářů představenstvem v omyl.

Je již pravidlem, že proti prvoinstančnímu rozhodnutí se žalovaná strana odvolá. Stalo se tak a bylo již nařízeno jednání u soudu vyšší instance?

Odvolali jsme se i my. V našem odvolání jsme tak pouze namítali neopodstatněnost rizikových přirážek za malou společnost což snožuje hodnotu protiplnění až o 300 korun na akcii. Jednání u odvolacího soudu ještě nařízeno nebylo.

V boji s Lakšmím Mittalem je rozhodnutí o doplatku již druhým úspěchem. Ten první změnil dosavadní praxi rozdělování zisku. Nejčastějším způsobem rozdělení zisku je jeho převedení na účet nerozděleného zisku minulých let. K těmto penězům se drobný akcionář nemůže dostat. Majoritní vlastník však ano, což v případě ArcelorMittal Ostrava bylo formou levné půjčky.

Akcionáři napadli usnesení valné hromady ArcelorMittal Ostrava a.s. ze dne 18. 6 2009 o rozdělení či spíše nerozdělení zisku a to z důvodu absence odůvodnění takového způsobu rozdělení zisku. Představenstvo k dotazům akcionářů tehdy pouze uvedlo, že „neví, jaká situace bude dnes a zítra, a proto chce ponechat peníze nerozdělené“. Toto soudu nestačilo a rozhodl o zrušení tohoto usnesení.

Dovolací soud pak konstatoval, že „představenstvo je povinno návrh na rozdělení zisku, předkládaný valné hromadě, odůvodnit. Má-li se totiž dozorčí rada k návrhu na rozdělení zisku kvalifikovaně vyjádřit, musí představenstvo uvést důvody, o které navrhované (ne)rozdělení zisku opírá. Stejně tak, mají-li akcionáři o (ne)rozdělení zisku kvalifikovaně rozhodnout, musí jim být sděleny důvody předkládaného návrhu“.

Současně soud uvedl, že právo na podílet se na zisku je jedním ze základních práv akcionáře. Valná hromada sice může rozhodnout tak, že zisk nebude mezi akcionáře rozdělen a bude ponechán společnosti a použit pro její podnikání, avšak smí tak učinit pouze z důležitých důvodů.

„Rozhodnutí bylo totální K. O. Mittalovu právnímu týmu od Nejvyššího soudu“ dodal Jiří Psota. Toto rozhodnutí výrazně ovlivnilo průběh valných hromad jiných společností. Představenstva společnosti si od té doby dávají pozor na důsledné zdůvodnění nerozdělení zisku mezi akcionáře.