Squeeze out - Akcie ČMHB

11. května 2007Už druhý rok jsme svědky upírání ústavních práv malých akcionářů, kteří se prakticky nemohou bránit nedobrovolnému odprodeji cenných papírů majoritnímu vlastníkovi akciové společnosti. Na vině je obchodní zákoník, který povoluje akcionářům s podílem minimálně 90 % odkupovat akcie malých akcionářů za velmi sporných podmínek.Sumy jsou to sice hezké, ale skutečná suma, za níž měly být akcie odkoupeny, mohla být podle některých zdrojů klidně i třikrát vyšší. Největším problémem, který je trnem v oku všem malým akcionářům, je totiž skutečnost, že majoritní vlastník si sám vybere odhadce, který stanoví cenu, za níž cenné papíry od akcionářů odkoupí. Odhadce placený majoritním akcionářem samozřejmě nebude cenu šroubovat do závratných výšek a malí akcionáři pak mohou klidně dostat méně než polovinou prostředků oproti skutečné hodnotě svých akcií. Bohužel, drobný akcionář v takové situaci nemá mnoho možností, aby s touto situací něco udělal. Podání žaloby je sice jedním z řešení, ale mírné sankce vůči majoritnímu vlastníkovi, pomalé soudy a slabá vymahatelnost práva zatím znamenají prakticky nulovou šanci na úspěch.

Ústavní soud váhá

V únoru ale svitla domácím malým akcionářům naděje, když Ústavní soud zrušil část zákona, který umožňoval odškodnění klientů Plzeňské banky, Union banky a Kreditní banky Plzeň a byl přijat nestandardním způsobem jako součást přijímání jiného zákona (tzv. přílepek). Stejným způsobem byla totiž přijata norma o vytěsnění a stížnost na Ústavní soud již byla podána. Ústavní soud ale bohužel odložil své rozhodnutí na neurčito. Problémem je skutečnost, že již zrušený zákon byl relativně nový, norma upravující squeeze out je už ale dva roky stará a soud nechce riskovat právní nejistotu. Vytěsňování tak pokračuje dál, čehož je důkazem plánované vytěsnění malých akcionářů ČSOB společností KBC, která je vlastníkem více než 95% balíku akcií.

Optimisté, kteří doufají, že Ústavní soud snad uspíší své rozhodnutí a rozhodne (i pod tlakem  Evropské komise, která má vůči znění zákona velké výhrady) ve prospěch nespokojených malých akcionářů, si své akcie nejspíš ponechají a budou doufat v lepší zítřky. Některé návrhy na změnu zákona totiž do budoucna počítají s rozšířením možností menšinových akcionářů omezit squeeze out, případně se zvýšením podílu z dnešních 90 % na 95 % apod. Minoritním akcionářům by tak mohla svitnout naděje, že jejich práva budou uplatněna ve větší míře, než je tomu dnes.

Poslední možností je, že nespokojení akcionáři, kteří byli nuceni prodat své akcie, se dočkají pozitivní zprávy od Ústavního soudu, který normu o vytěsňování zruší jako protiústavní. Mohou pak o odškodnění žádat stát, který je protiústavním zákonem poškodil.