V 110stránkovém soudním rozhodnutí německý soud uvedl, že Evropská centrální banka nejen řádně neodůvodnila masivní nákupy dluhopisů, ale že tyto nákupy také nesplňovaly „zásadu proporcionality“ (přiměřenosti), jak vyžaduje článek 5 Smlouvy o Evropské unii.
Zásada proporcionality stanovuje, že obsah ani forma činnosti EU nepřekročí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů Smluv, a upravuje výkon pravomocí, které členské státy svěřují EU.
Německý Spolkový ústavní soud ve svém rozsudku nařídil Německé spolkové bance (Deutsche Bundesbank), aby se přestala podílet na programu nákupu dluhopisů, pokud Evropská centrální banka do tří měsíců neprokáže „přiměřenost“ svého jednání. Bez finanční účasti Německa by tento program nebyl realizovatelný.
Německý Spolkový ústavní soud rovněž obvinil Soudní dvůr Evropské unie z „překročení jeho mandátu“. V prosinci 2018 Soudní dvůr EU rozhodl ve prospěch programu nákupu dluhopisů Evropskou centrální bankou. Německý Spolkový ústavní soud uvedl, že rozhodnutí Soudního dvora EU bylo ultra vires (mimo jeho pravomoc), a proto není závazné. Rozhodnutí německého soudu představuje bezprecedentní zpochybnění Soudního dvora EU, nejvyššího soudu EU ve věcech práva Evropské unie.
(1)
(3)
