Ne, fakt nešlo o otázku eura, jak všichni dokola omílali. Euro je už passé téma a jeho přijímání či odmítání je věcí té které země či toho kterého národa. Pro Řeky, kteří od leva do prava chápou svou historii jako kolébku evropské civilizace, je euro čímsi posvátným. Pro nás, ale dnes kupříkladu i pro Poláky je euro něco cizího, nepřátelského, co zavést nechceme a jsem si jist, že nikdy nezavedeme.
V řeckém referendu šlo přece o něco zcela jiného a zásadnějšího:
Může se demokratická volba národa prosadit proti spojenému totalitnímu diktátu bruselské byrokracie, nevolených finančních institucí a arogantních mainstreamových evropských politiků? Může taková demokratická rebelie jednoho menšího národa změnit fungování celého toho evropského superstátu?
Ztratili bychom naději, kdybychom na takto položenou otázku neodpověděli následovně: může a musí.
My všichni, kteří ostře kritizujeme současnou podobu EU, chápeme, že musel přijít velký třesk.
Jsme ve slepé uličce: zavlečení Evropy do nesmyslného konfliktu s Ruskem, rozval sekulárních režimů v islámském světě, na kterém se EU či NATO i jednotlivé jeho země spolupodíleli, masový příliv uprchlíků z těchto zemí, multikulturalismus, který v zemích na západ od našich hranic ohrožuje vnitřní bezpečnost nárůstem islámského terorismu, fatálně chybná hospodářská politika eurozóny, která vrhla celou svou jižní část včetně zemí jako je Španělsko, Itálie, ale i Francie (o Řecku nemluvě) do trvalé stagnace, vysoké nezaměstnanosti a ztráty obyčejných lidských perspektiv
.
Evropská unie je nemocná a může jí vyléčit šok. více www.novarepublika.cz/2015/07/revoluce-v-recku-je-r ...
(2)
