O důsledcích řeckého vystoupení z eurozóny se stále jen spekuluje. Athény odhadují ztráty v důsledku „Grexitu“ na úrovni trilionu eur, nicméně varují, že politické důsledky by byly mnohem horší, neboť by to byl údajně počátek nezvratného procesu, který by ve finále vedl ke konci eurozóny jako takové. Respektovaný americký ekonom Jeffrey Sachs podotýká, že představa Evropy, podle níž by Řecko dalším utahováním opasků mohlo splatit své dluhy, je mrzoutská, naivní a především naprosto sebezničující. Fakt, že Řekové požadavky Bruselu a Berlína odmítají, nejsou podle něj žádnou hrou, ale snahou přežít. „Podmínky v Řecku dnes připomínají Německo v roce 1933,“ píše Sachs. „Jistě, Evropská unie se nemusí bát vzestupu nějakého řeckého Hitlera, a to nejen proto, že by mohla takový režim snadno potlačit, ale především proto, že se řecká demokracie v průběhu krize ukázala jako působivě vyspělá. EU by se ale měla bát chudoby uvnitř svých hranic a jejích zhoubných důsledků pro politiku a společnost kontinentu. (…) Ten ale bohužel zůstává rozdělen podél kmenových hranic. Němci, Finové, Slováci a Nizozemci, mezi jinými, nemají pro strádající Řeky čas. Jejich političtí vůdci v pravém slova smyslu hledí na své zájmy a nikoli na zájmy Evropy.“
více
(2)
