Nemohu samozřejmě vyloučit, že se dnešní chování Saúdů může rovnat mstě. SA totiž díky užívání metody frakce dnes nakupuje ne 60 procent jako dříve, ale pouhých 30 procent svých potřeb ropy. A tady končí přátelství. USA jej již nepotřebují, mají Saúdskou Arábii pod kontrolou. Prohlášení Alího Nuajmího se dá zjednodušeně popsat jako „Ropa šejků proti ropě Rockefellerů“.
Protože se jedná o tvrdý boj, ve kterém hrozí omezení investic, ztráty a propouštění zaměstnanců, jeví se mi prohlášení Alího Nuajmího jako snaha přehrát míč odpovědnosti na druhou stranu hřiště.
Teprve v tomto okamžiku vstupuje na scénu Ruská federace, Mexiko a několik dalších menších zemí, které nejsou členy kartelu OPEC. Tyto země jsou totiž v očích Alího Nuajmího skutečnými viníky současné situace.
Doposud byla Saúdská Arábie flexibilní, co se týče výroby a exportu ropy, což zamezovalo nebezpečným cenovým výkyvům. Na oplátku USA poskytovaly SA vojenskou a politickou ochranu. Lidská práva stále marně čekala před hranicí země, feministky se musely nechat vozit nebo chodit v horku pěšky v doprovodu svých pomalu chodících manželů. Symbiózu USA – SA nepoškodil ani útok 11. září, ve kterém se angažovala z 21 atentátníků 16 saúdských Arabů.
(2)
