Chce „proevropský“ Zaorálek tvrdit, že pochody bývalých příslušníků SS a jejich sympatizantů jsou evropskou hodnotou? Nebo že se je třeba v rámci nějakých vyšších zájmů smířit s prapory s nacistickou symbolikou, jak to vidíme na Ukrajině? Zdržet se hlasování o rezoluci v tomto případě znamená odmítnutí poučení z toho, co Evropě fašismus přinesl. Jistě, Zaorálek si možná řekl, co by řekli soudruzi v Americe, když by Česko podpořilo rezoluci navrženou Ruskem. Proč ovšem takové obavy nemá třeba Izrael, který pro text na jednání OSN hlasoval? Dovolím si tvrdit, že jeho představitelé zkrátka ví a nejsou hloupí.
Ovšem Zaorálkův postoj má ještě jeden rozměr. Z hlediska světového sice bagatelní, ale pro Česko a sociální demokracii velmi problematický.
Vedení ČSSD se ostře postavilo proti místní koalici své stranické buňky v Duchcově a jejích poslanců s Dělnickou stranou sociální spravedlnosti. Dokonce se snaží prosadit zrušení organizace. Velmi jasné a sympatické stanovisko na setkání se studenty v Plzni zaujal předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček, když řekl: „Nedokážu si představit, že v roce 1934 by německá sociální demokracie udělala koalici s Hitlerem. To je úplně úchylné uvažování. Když tedy chtějí mluvit s fašisty, tak ať jdou, ale ať nešpiní sociální demokracii.“
Co ale sociální demokraté udělají s Lubomírem Zaorálkem, za jehož ministrování se pokračuje v tradici hlasování podle not Karla Schwarzenberga? Mlčení by bylo velmi podivnou politikou. Co tedy pane Sobotko s oranžovým Karlem Schwarzenbergem