cháá a co ty prokázaná válečná zvěrstva co se dějí aděly v Novorusku co cháá
Bylo by namístě, aby P. Porošenko před příjezdem na vzpomínkovou akci odsoudil pogrom Židů ve Lvově, který Ukrajinci uspořádali ještě před příchodem německých okupačních sil v roce 1941do města. Zemřelo při něm více než čtyři tisíce Židů. Měla by zaznít slova o podílu ukrajinských kolaborantů na vyvraždění více než 33 tisíc Židů v Babím Jaru během tří podzimních dnů roku 1941. Porošenko by měl také promluvit o genocidě na Volyni v roce 1943, kdy docházelo k vraždění Poláků, Židů, ale i Čechů. Bylo by v civilizované Evropě na místě, aby ukrajinský prezident odmítl dnešní adoraci válečných zločinců a konkrétně se vyjádřil na adresu S. Bandery a R. Šucheviče. Otázkou jistě je, jak je svatá památka obětí holocaustu tam, kde se pořádají pochody bývalých příslušníků SS, vzpomínkové pochody na S. Banderu, kde se vesele hajluje a nosí se svastika.
Petro Porošenko by v roce 1941 velmi pravděpodobně šel Kyjevem k rokli v Babím Jaru jako příští oběť německé nebo ukrajinské kulky. Nejen proto by ale od něho mělo zaznít jasné slovo. Bez odsouzení ukrajinských fašistů minulosti a dnešních neonacistů by totiž jeho účast na pražské vzpomínce byla falešná a nemravná a oběti holocaustu urážející.