října turecká armáda opakovaně dělostřelectvem ostřelovala území Sýrie. Tato vojenská akce, která byla tureckou armádou příhodně použita k vytvoření desetikilometrové „nárazníkové zóny“ země nikoho, byla reakcí na údajné zabití několika tureckých civilistů syrskými jednotkami.
Panují široké spekulace, že onen jeden syrský minometný granát, který zabil turecké civilisty, byl odpálen Tureckem podporovanou opozicí s cílem poskytnout Turecku záminku k vojenské akci, čili v žargonu tajných služeb šlo o „operaci pod falešnou vlajkou“ [1].
Turecký ministr zahraničí, nakloněný Muslimskému bratrstvu, nevyzpytatelný Ahmet Davutoglu, je v turecké vládě hlavním architektem sebezničující strategie Turecka svržení svého bývalého spojence Bashara al-Assada v Sýrii [2].
Podle jedné zprávy se od r. 2006, za vlády islamistického sunitského premiéra Recepa Tayyipa Erdogana a jeho k Muslimskému bratrstvu inklinující strany AKP, Turecko stalo novým centrem globálního Muslimského bratrstva [3]. Dobře informovaný zdroj z Istanbulu mluví o zprávě, že před posledními tureckými volbami dostala Erdoganova AKP „dar“ ve výši 10 miliard dolarů od saudského království, srdce světového džihádistického salafismu, pod přísným fundamentalistickým pláštíkem wahabismu [4]. Od 50. let, kdy si CIA koupila přední členy egyptského Muslimského bratrstva v exilu v Saudské Arábii, docházelo k fúzi mezi saudskou odnoží wahabismu a agresivním džihádistickým fundamentalismem Bratrstva [5].