Demokracie - vláda lidu - silné a jednoznačné vyjádření. Má suverénně nejvyšší výkonnost, největší míru efektivitu oproti ostatním systémům (feudalismus, království, komunismus, monarchie, fašismus, despotismus, anarchie, republika apod., samozřejmě se zde bavíme o formě vládnutí, nikoliv o formálním ustanovení), o tom se nelze přít. K přechodům mezi systémy je nutná (i krvavá) revoluce (žádná vládnoucí skupina se nevzdá dobrovolně vlády). Každý ze systémů má jisté charakteristiky, které jsou nutné k udržování moci a tudíž povolené míře svobod. Čím větší restrikce, omezení apod., tím nižší výkonnost. Navíc každá forma vlády má vývojová podstádia. I samotná demokracie má v sobě ukryty další dílčí vývojová stádia, která se vyvíjejí od stádií primitivnějších k dokonalejším.
Pokud vezmu Rusko, přechod od komunismu k demokracii byl příliš velké sousto. Skok mezi komunistickým režimem k demokracii byl pro tuto zaostalou zemi příliš velký. Úroveň vzdělanosti na tak vyspělý systém jakým je demokracie, kde každý občan má v ruce jistou formu moci, je nutno mít na vyšší úrovni. Informace, která u nás budí úsměvy a propagandě se každý z fleku vysměje, v zemi na východ jsou lidé ochotni za ni umírat (nesmyslně z našeho pohledu) a mnohem snázeji podléhají nacionalistickým vášním apod.
I u nás byl vidět popřevratový chaos, který měl vedlejší produkty, na které většina pamětníků nadává. Rusko po éře Gorbačova nenašla stejně vyspělého pokračovatele. Skoky ve vývoji se dějí pouze občas a vyžadují mimořádně příznivé podmínky, což v Rusku nebylo a Putin využil situace a pouze vývoj vrátil o krok zpět, do udržitelnějších kolejí. chaotickou demokracii zaměnil za stabilní feudální režim. Významným faktorem jsou nesmírné nerostné zdroje, které toto umožnily, na které si mohl sáhnout. Nicméně demokratický proces nelze zastavit a až podmínky nazrajou uvidíme v Rusku další revoluci, asi krvavou. Nehodnotím vhodnosti jednotlivých režimů (Saudské Arábii s obrovským nerostným bohatstvím by demokracie uspět nemohla, revoluce by skončila nekončící anarchií, ke změnám dojde až se ropa buď dojde nebo nebude strategickou).
PS Doufám, že je zřetelné, že na tuto situaci nahlížím vědecky a nezaujatě. Vždy platí, že ideologická změna musí nastat zevnitř, od lidí, kteří k ní dospějí a nikoliv z venku... Maximálně se jí může trošku pomoct. :-)