Z občasné četby příspěvků k tématu kurz akcie IPB nabývám v poslední době dojem, že konečně narůstá počet těch, kteří zřetelně cítí, že nelze jen čekat až se státní orgány uhlazeně dohodnou s majoritními vlastníky obou stran (kteří si mezitím už stejně dobře podestlali) a že je třeba také podniknout nějaké kroky na vlastní obranu (t.j. těch vždy nakonec oškubávaných minoritních akcionářů).
Jak plyne z mnoha předchozích zkušeností individuální akce mají zřejmě velmi malou naději na úspěch (i na ten individuální), protože protivníky v zájmech jsou buď finančně mocné soukromé subjekty nebo státní instituce. V daném případě se zřejmě střetáváme s oběma těmito druhy bezskrupulózních sekerníků ve vztahu k jednotlivému občanovi.
Po trochu dlouhém úvodu k věci. Reaguji tímto na dotazy jestli někdo neví o něčem co by se konkrétního podnikalo.
Již v r. 2000 na mimořádné valné hromadě IPB v říjnu, svolané nuceným správcem, ale bez jeho přítomnosti, byly oznámeny aktivity založení sdružení akcionářů s cílem domáhat se uplatnění akcionářských práv. sdružení bylo založeno 6.10.2000, sídlí Praha 4-Nusle, Nuselská 26, na dvou členských schůzích konaných 7.3. 2001 a 21.3.2002 schválilo stanovy a tříčlenné předsednictvo (Ing. Jaroslav Šafařík, JUDr. Jindřich Vališ, Ing. arch. Miroslav Bečka) a uskutečnilo zatím tyto kroky:
- průběžně shromažďuje a vyhodnocuje fakta a dokumenty a cestou tisku a médií se snaží získané informace presentovat,
- jednalo s nuceným správcem ve věci dalšího fungování IP banky jako banky,
- obrátilo se na ústavní činitele ČR, na Ústavní soud, na předsedu parlamentní vyšetřovací komise se žádostí o podporu při zrušení nucené správy a při ochraně práv akcionářů,
- podalo trestní oznámení na bývalého ministra financí p. Mertlíka
V současné době sdružení posuzuje možnosti využít zkušeností a postupů, které uplatňuje sdružení akcionářů Agrobanky. Poskytuje porady pro uplatnění individuálních stížností k ombudsmanovi.
Jistou slabinou sdružení je že jeho oficiálními členy je zatím velmi malý počet drobných akcionářů a pravděpodobně se o jeho existenci neví. Druhou nepříjemnou skutečností je, že některé právnické osoby, jako menšinoví akcionáři nemohou se sdružením aktivně spolupracovat, ačkoliv v prvopočátku tak činily, dokud se nedostaly pod přímý vliv ČSOB. To se týká např. jednoho z největších poškozených Restitučního fondu 1. IN, který vlastní 8 875 551 ks akcií a jak je známo z médií musel již dávno, po převzetí První investiční obchodní bankou stáhnout veškeré své žaloby a ukončit uplatňování škody na svém majetku, způsobené nulovým oceněním akcií IPB.
Za aktuálně největší hrozbu považuji, že by mohlo dojít k promlčení lhůt pro uplatňování škod na majetku drobných akcionářů tím, že je uměle prodlužována doba trvání nucené správy a tím je paralyzována jakákoliv činnost a vliv akcionářů.
Druhým nebezpečím je, že bez sjednocení úsilí mnoha drobných akcionářů stejně nebude náš vliv nikdy rozhodující a jsme vystaveni zvůli mocných hráčů a té je možné se bránit jen ve větší skupině (učil nás to už Svatopluk a pořád to neumíme).
Další informace na e-mail, případně zprostředkuji i přímé spojení na činitele sdružení (sám jsem zatím jen členem pozorovatelem).
atlas.cz
(
