Máte pravdu, trochu jsem ujel. Ale nejsou hody (duševní) každý den. Někdy nelze stát jen na striktně dodržovaných zásadách. Potom si z vás může dělat vrtuli skoro každý, kdo má smysl pro trochu větší improvizaci, než vy. Zloději nelze říci : promiňte pane, ten majetek je můj, mohl byste mi ho laskavě vrátit? Já to říkám v kontextu soukromého vlastnictví, nikoliv teorie morálky. Slušní budeme tak dlouho, dokud nám nikdo nebude škodit do úrovně existence služného života. A do něj patří majetek, ať si každý říká co chce. Ten článek jsem už jednou četl, ale díky, vrátím se k němu, jak budu mít trochu času. Víte, někdy mě napadají černé myšlenky, ale nikoliv proto, že bych chtěl, ale proto, že jsem k takovému způsobu myšlení donucen. Ta násilná zlodějna a "znehodnocení" našich akcií je jeden z mnoha důvodů. Odpovězte mě na otázku : o kolik vás musí okrást stát na daních, majetku a všech svobod (podnikatelských, slova, pohybu...) abyste se jen ozval. A to nemluvím o konkrétních krocích vyžadujících osobní kus statečnosti. K IPB : mě nejvíc leží v žaludku, že hodnota nebude nikdy zprávně vyčíslena. Copak to nesledujete? O našem majetku rozhodují zloději, právě proto, že jim neklademe odpor. Jak se máme zachovat, když konečná instance bude soud, právo bude na naší straně a on rozhodne cinicky a tzv. "nestranně" opačně? Víte, že v naší zemi kradou nepřímo i soudci? A co ti ústavní? Máte 10.000 eur na proces ve Strasburku? Neberte to osobně, to platí o nás všech a do minulosti jsem se zahleděl jen improvizovaně. Přece jenom jsem někoho vytrhl z poklidu. Pište, mluvte, jednejte. Rád se něčím posilním, nejenom lahváčem. Hezký večer...
volny.cz
(
(1)
