email.cz
(Vážení okradení akcionáři,
je poslední den v roce, čas bilancování a již 15. Silvestr od znárodnění bývalé IPB a.s., kdy se k nám akcionářům rado by demokratický stát zachoval skandálně, diskriminačně a nespravedlivě. Nadále mlčí, porušuje listinu základních práv a svobod s odkazem na neukončené konkurzní řízení. Na Nomuru si stejným odkazem netroufl. Městský soud v Praze již po deváté prodloužil správkyni konkurzní podstaty lhůtu pro předložení závěrečné zprávy do 31.12.2015, přestože zákonná lhůta je 18 měsíční. Škoda, že ji neuložil také povinnost, vyplývající ze Zákona o obchodních korporacích a družstvech, tzn. dohled nad činností představenstva a dozorčí rady společnosti. ČNB a Ministerstvo financí to evidentně nezajímá, přestože dle platného výpisu z Obchodního rejstříku má IP Exit a.s. stále bankovní licenci. Představenstvo ani dozorčí rada nesvolává valné hromady, nenechává schvalovat účetní uzávěrky, nemá internetové stránky, platné sídlo firmy ani schválené odměny členů představenstva a dozorčí rady. Přestože ČSOB a.s. získala nákupem za 1 korunu 46 % IPB a.s., dnes již vlastní firmy spojené okolo ČSOB a.s. zhruba 90 % akcií. Nikdo se nad tím nepozastavuje, dokonce ani Úřad na ochranu hospodářské soutěže. Tehdejší představenstvo IP banky a.s. podalo proti nucenému správci žalobu o náhradu škody ve výši 40 mld. Korun, což potvrzuje i Usnesení vlády č. 1318 z 15.11.2006. Za 8 let nikdo žalobu neřešil a správkyni konkurzní podstaty to zřejmě ani moc nezajímá stejně jako ČSOB a.s. Současné představenstvo jedná ve shodě se společnostmi okolo ČSOB, na úkor zbývajících minoritních akcionářů. Pracovníci Ministerstva financí i Centrální banky se odpovědnosti postavili čelem pouze k Nomuře, kdy ji na základě Londýnského tribunálu obratem poslali 3,6 mld. korun, přestože bývalý ministr financí Bohuslav Sobotka před arbitráží tvrdil, že není sebemenší důvod Nomuře cokoliv platit. Stejně tak se mýlil i ministr financí v roce 2000 Pavel Mertlík, který tvrdil že varianta nucené správy je pro stát nejvýhodnější, protože akcionáři nedostanou nic. Dostali všichni kromě minoritních akcionářů. Nomura 20 – 30 mld. Kč a její investice se několikanásobně zhodnotila, ČSOB za 1 Kč většinový podíl v bance s řadou prosperujících společností, kapitálovou účastí v řadě dalších společností a více než 3,000.000 klientských účtů. Nelze ani opomenout řadu firem, které úvěry nikdy nesplatily a své majetky převáděly jako ve skořápkách a jsou z nich úspěšní podnikatelé. Londýnský tribunál stanovil tržní cenu IPB a.s. ke dni znárodnění na 34,2 mld. Kč a označil jednání ministerstva jako protiprávní a nemravné. Stát zastoupený Ministerstvem financí i ČNB cenu uznal jako přiměřenou a dokonce ji použil v žalobě proti ČSOB. Minoritní akcionáři úspěšně vymíraji, stejně jako předseda Sdružení IPB, k velké radosti státních úředníků a naplňují tak přání bývalých výše jmenovaných ministrů. Zbytku živých přeji mnoho zdraví a spokojenosti v osobním životě. Věřme, že po vyřízení církevních restitucí, družstevních restitucí přijdou na řadu i restituce bankovní, protože stát se zachoval v roce 2000 k vlastnickým právům českých akcionářů naprosto stejně jako komunisti v 50.letech. Vincek.
(4)
(5)
