Slyšíte to ticho? Aneb tipy, jak utlumit hluk v bytě

Pěkně od podlahy a komplet

V případě izolace jedné části, ať se jedná o podlahu, zdi či strop, nelze očekávat nikterak dobré výsledky, tyto kompaktní materiály jsou totiž lepším zvukovým vodičem než samotný vzduch. Jednoduše řečeno, z jedné izolované části by se zvuk přenesl do druhé, která izolovaná není. Nelze také počítat s variantou, že by se byt odhlučnil úplně – zcela nepropustné materiály jsou velmi těžké a náklady na ně velmi vysoké. Pokud se však izolace místnosti či celého bytu udělá správně, lze počítat s odhlučněním okolo 70 procent.

Podlaha

„Jestliže bydlíte v panelovém domě, kde jsou nové podlahy, měla by pod samotnou podlahou být i kročejová izolace, což je speciální typ zvukové izolace podlahy proti hluku vznikajícímu například při chůzi, dusotu nebo posouvání židlí. Zamezuje přílišnému přenosu zvuku nejen pod vámi, ale i v místnostech, jež sousedí s tou, kterou řešíte,“ říká Richard Klička, odborník z oddělení stavebnin v projektovém marketu Hornbach. V případě, že je tato izolace nedostačující, může dojít ke zvýšení podlahy a ideálně k odhlučnění stropu pod danou podlahou.

Při pokládání nové podlahy je třeba myslet na to, že musí mít několik vrstev. „Základem je pevná vrstva neboli pevný podklad, nejčastěji z betonu. Dále první vrstva podlahy, což jsou dřevovláknité desky nebo desky z minerální vlny, dále desky na správný přenos tlaku, které se klidně můžou pokládat ve dvou vrstvách na sebe křížem, kročejová izolace a samotná podlaha,“ uvádí Klička.

Důraz by měl být kladen také na dveře. Pokud jsou nízko, měly by k nim být i menší průřezy a systém kročejového tlumení, který umožňuje vynechání dřevovláknité nebo OSB desky (druh desky vytvořené lisováním velkých dřevních štěpků nebo hoblin ve třech až čtyřech vrstvách).

Pro ty, kteří bydlí ve starších bytech, kde se při budování podlahy na zvukové izolace příliš nemyslelo, může být variantou pokládka koberce. Přednosti v podobě množství vzorů a barev, materiálů i tloušťky jsou důvodem, proč koberce zůstávají oblíbenou podlahovou krytinou. Přesto, že se mnohdy pokládají přímo na beton, lze jimi přikrýt i lino či parketové a plovoucí podlahy. Tímto způsobem je tedy možné dosáhnout jisté míry odhlučnění bez jakýchkoli stavebních úprav.

Zdi

„Nejčastěji volenou variantou je stavba sádrokartonové příčky zhruba 5 až 10 centimetrů od zdí a vyplnění vzniklého prostoru minerální vatou,“ komentuje Richard Klička z Hornbachu. V tomto případě je důležité myslet na to, že se výrazně zmenší prostor, ve kterém je úprava prováděna. Za podmínky, že zmíněné zmenšení prostoru není problém, lze ke stěnám postavit nábytek, který – rozhodně v menší míře než předešlá varianta – utlumí hluk také. Poslední, nejméně vzhlednou variantou, jsou na stěnách nalepené koberce.

Strop

„Jednou z možností jsou akustické desky, které stačí speciálním lepidlem připevnit ke stropu a podle návodu je podepřít, aby lepidlo ztuhlo a desky následně držely na svém místě. Když se vám desky nebudou líbit vzhledově, můžete na ně přidat stropnice podle svého vkusu,“ radí Richard Klička z projektového marketu Hornbach. Druhou z možností, jak lze izolovat strop od hluku, je vytvoření prostoru o tloušťce 5 až 10 centimetrů, který se vyplní vhodným materiálem. Na rozdíl od stěn, kde se prostor vyplňuje zmíněnou minerální vatou, u stropu se doporučuje použít akustickou pěnu.

Amatér versus profesionál

Přesto, že izolace musí být opravdu kvalitně udělaná, není nutné ihned volat odborníka. Dostatečného odhlučnění lze snadno dosáhnout i svépomocí. Náklady na profesionála totiž mnohonásobně převyšují částku za zakoupený materiál. Rozhodně by se však na materiálu šetřit nemělo, obecně známá plata od vajec sice výrazně sníží rozpočet, od hluku ale nepomohou – zlepší pouze akustiku, proto jsou k vidění například v muzikantských zkušebnách.