Referendum nebylo závazné. Bylo by možné na něj ZAPOMENOUT?

Překvapivý výsledkem čtvrtečního britského referenda stihl za 2 dny napáchat možná podobné škody jako v roce 2008 pád americké Lehman Brothers, jež spustil zatím poslední globální finanční krizi. Navíc se zdá, že i samotní politici, kteří o referendum případně o vystoupení z unie tolik usilovali s možností, že se jim to skutečně podaří až tak příliš nepočítali a nyní vlastně nevědí, jak s tím "darem shůry" mají vlastně naložit.

Mnozí se proto ptají, jestli by nebylo možné na referendum zapomenout? Je možné výsledky referenda ignorovat případně je nějak obejít?

Na množství podobně laděných otázek se dá odpověď v tom duchu, že referendum nebylo nijak závazné takže čistě teoreticky se jím politici vůbec nemusí řídit a vše může běžet "ve starých kolejích". Prakticky jde ale o to, že by se takový postup rovnal zřejmě politické sebevraždě, protože nelze jednoduše ignorovat vůli 52% obyvatelstva zvláště pokud je veřejně známá.

Opět čistě teoreticky by mohl nový premiér výsledky referenda také ignorovat, nebo by v případě předčasných voleb mohlo být vyhlášeno referendum nové. Nový premiér by mohl být nejdříve znám na začátku září.

Poměrně klíčovým momentem je případná aktivace Article 50 lisabonské smlouvy, který řeší dobrovolný odchod členské země z EU. Pokud Britové o jeho aktivaci požádají už nebude cesty zpět nehledě na potenciální politické změny v zemi. Dokud Británie tento článek neaktivuje, může se stát v podstatě cokoli.

První dva dny po Brexitu naznačily, že varování politiků zastávajících setrvání v EU rozhodně nebyla jen planým strašením. Britský bankovní sektor ztratil během pouhých dvou dnů kolem třetiny své tržní kapitalizace, podobně jako aerolinky EasyJet, defacto zastaveny byly veškeré majetkové transakce, Airbus oznámil, že zvažuje své stažení z britských ostrovů, Nomura odhaduje, že HDP poklesne o 2% oproti 6procentnímu poklesu v letech 2008-9.

Zemětřesení na politické scéně je také obrovské. Stínový kabinet opoziční Labour Party v podstatě přestal existovat, židle pod vedením Labouristů se povážlivě kývou.
Hlavní protagonisté Brexitové kampaně si možná začínají uvědomovat, že čistě z jejich pohledu se může jednat o pomyslné Pyrhovo vítězství, protože za jejich případné vlády země ponese ty největší škody a to svým "osvobiditelům" voliči zřejmě jen tak neodpustí.

Tento článek podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko