Politické dopady Brexitu - sami Brexitáři couvají a nikam se nehrnou
1) Brexitáři couvají
Během minulých 3 dnů David Cameron, premiér VB, rezignoval (rezignace budoucí), libra zažila jeden ze svých největších denních propadů v historii, banky v Londýně začínají mluvit o přesunu až 70 000 bankéřů z Londýna do pevninské Evropy v následujícím roce, Skotsko znovu otevírá otázku odtržení se od VB a Britové zběsilé zjišťují na internetu, co to vlastně je Evropská unie.
David Cameron rezignoval na svoji funkci premiéra, ale ve funkci zůstane do říjnového sjezdu jeho strany. Cameron odmítá aktivovat článek 50, který stanovuje základní mechanismus vystoupení země z EU, a chce, aby to udělal až jeho nástupce a tak vedl celý tento proces odchodu VB z EU. Tedy VB nezažádá o odchod z EU dřív jak v říjnu 2016. Naopak zástupci EU mluví o rychlé odchodu VB z EU a vyzývají Davida Camerona, aby EU nezatahoval do vnitropolitických bojůvek konzervativní strany, a neprodlužoval dobu politické nestability. Tusk dokonce chce prvně smlouvu o vystoupení a až pak teprve jednat o nové smlouvě mezi EU a VB.
Největší paradox minulých dní je, že i zastánci Brexitu teď říkají, že vlastně není kam spěchat a odchod VB z EU nemusí být okamžitý. Přoč?
1) Zdržování odchodu z jejich strany je způsobeno tím, že sami Brexitáři se neshodnou, jakou podobu by měl mít budoucí vztah VB a EU. Plán B zatím není. Brexitáři tvrdí, že plán B by měl mít premiér. Premiér rezignoval a chce přenést odpovědnost za vedení země Brexitářům. Tedy jak píše The Economist - VB pluje do bouře a nikdo není u kormidla.
2) Boris Johnson tuší, že pokud se stane premiérem a země vystoupí z EU, tak ho čeká prohra, protože se projeví negativní dopady Brexitu na zemi. Pokud by článek 50 neaktivoval, tak pak se sám úplně zdiskredituje.
Příští dva roky budou platit všechny stávající obchodní smlouvy mezi VB a EU, ale současné politikaření prodlužuje období nestability a zvyšuje obavy, co se bude dít po těch 2 letech. Zvýšená nejistota povede k nižším investicím a tedy ekonomickým ztrátám. Podoba nových obchodních vztahů mezi VB a EU bude známa nejdříve na konci roku 2018.
2) Vlna nacionalismu v Evropě
Výsledky referenda spustily nacionalistickou vlnu v Evropě. Pravicové nacionalistické strany ve Francii či Nizozemí volají po vlastních referendech. Podle průzkumu agentury Ipsos Mori a agentury Bloomberg z dubna 2016, 60% obyvatel Itálie si přeje referendum o setrvání Itálie v EU a zhruba 47% by volilo odchod (graf 1). Na Slovensku hned den po referendu pan Kotleba, představitel krajně pravicové strany, přispěchal s výzvou k podpisu petice pro Slexit. VB naopak čelí riziku odchodu Skotska a nacionalistické vlně v Irsku.
Jana Urbánková
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz