Řecko a jeho objevy zlata a ropy. Jaký je jejich význam?

V poslední době se objevily informace, že Řecku může výrazně pomoci těžba zlata, ropy a zemního plynu, že mu může pomoci z krize. Rozhodl jsem se proto na tyto informace podívat.

Co se týče ropy a zemního plynu, žádná přesnější čísla nejsou zatím k dispozici - jak dopadnou průzkumy ložisek ropy a zemního plynu se uvidí v budoucnu, měření mají trvat rok i více. Zatím se spekuluje o 300 mil barelů ropy, které by bylo možné těžit po 25 let. Roční těžba by tak v průměru byla 12 mil barelů ročně. Při dnešních cenách a 10% licenčních poplatcích by roční příjem řeckého státního rozpočtu mohly dostat na 150 mil dolarů.  Růst cen ropy by řeckému rozpočtu moc nepomohl, protože stejně musí většinu ropy dovážet.

Pokud jde o zlato, chce se Řecko do roku 2016 stát jeho největším evropským producentem. Vzhledem k objemu těžby zlata v Evropě jde o naprosto irelevantní informaci, i tak bude na rozhraní čtvrté a páté desítky světového žebříčku. Řecko plánuje těžit v tomto roce 425 tisíc uncí. Při dnešních cenách tato těžba představuje necelých 750 mil dolarů ročně. To je sice na první pohled hezké, ale jedná se o projekty soukromých společností.  Kdyby platily licenční poplatky např. 10% z těžby, přínos pro řecký státní rozpočet je rázem pod 100 mil USD ročně, přibližně na úrovni jednodenního rozpočtového deficitu.

Souhrnné licenční poplatky z těžby ropy a plynu ba tak mohly být na 250 mil dolarů ročně, tedy by pokryly ani ne týdenní deficit řeckého státního rozpočtu (tedy přibližně jeho 2%) a ani růst ceny zlata o stovky procent by řeckou ekonomiku přes noc na nohy nepostavil.

Největší efekt by tak mělo zaměstnání lidí a ne skutečnost, že jde o těžbu zlata či ropy.

V poslední době se objevily informace, že Řecku může výrazně pomoci těžba zlata, ropy a zemního plynu, že mu může pomoci z krize. Rozhodl jsem se proto na tyto informace podívat.

Co se týče ropy a zemního plynu, žádná přesnější čísla nejsou zatím k dispozici - jak dopadnou průzkumy ložisek ropy a zemního plynu se uvidí v budoucnu, měření mají trvat rok i více. Zatím se spekuluje o 300 mil barelů ropy, které by bylo možné těžit po 25 let. Roční těžba by tak v průměru byla 12 mil barelů ročně. Při dnešních cenách a 10% licenčních poplatcích by roční příjem řeckého státního rozpočtu mohly dostat na 150 mil dolarů.  Růst cen ropy by řeckému rozpočtu moc nepomohl, protože stejně musí většinu ropy dovážet.

Pokud jde o zlato, chce se Řecko do roku 2016 stát jeho největším evropským producentem. Vzhledem k objemu těžby zlata v Evropě jde o naprosto irelevantní informaci, i tak bude na rozhraní čtvrté a páté desítky světového žebříčku. Řecko plánuje těžit v tomto roce 425 tisíc uncí. Při dnešních cenách tato těžba představuje necelých 750 mil dolarů ročně. To je sice na první pohled hezké, ale jedná se o projekty soukromých společností.  Kdyby platily licenční poplatky např. 10% z těžby, přínos pro řecký státní rozpočet je rázem pod 100 mil USD ročně, přibližně na úrovni jednodenního rozpočtového deficitu.

Souhrnné licenční poplatky z těžby ropy a plynu ba tak mohly být na 250 mil dolarů ročně, tedy by pokryly ani ne týdenní deficit řeckého státního rozpočtu (tedy přibližně jeho 2%) a ani růst ceny zlata o stovky procent by řeckou ekonomiku přes noc na nohy nepostavil.

Největší efekt by tak mělo zaměstnání lidí a ne skutečnost, že jde o těžbu zlata či ropy.