II. Geniální trader o tvorbě AOS

Pokračování ze včera

Trend Following II. (následování trendu)

Na konci našeho minulého článku jsme hledali dobrou dvojici časových pásem pro klouzavé průměry, kterými bychom obchodovali DAX.
Analýzou denních dat z let 1997 až 2005 a simulací překřížení jednoduchých klouzavých průměrů pro vstupní signál jsme získali pozitivní výsledky u těchto 4 časových dvojic:

35 – 110
10 – 110
60 – 85
60 – 110

Cílem bylo zjistit, která z těchto dvojic bude nejlépe vyhovovat našim potřebám. Tu pak použijeme k vytvoření strategie.
Hledáme takový pár, který bude dostatečně robustní k tomu, abychom ho mohli považovat za spolehlivý i pro budoucnost. Jedním ze způsobů, jak to zjistit, může být srovnání překřížení exponenciálního klouzavého průměru nebo váženého klouzavého průměru. Jestli i takhle získáme dobré výsledky, můžeme tento pár považovat za dostatečně dobrý. Jestliže se budou průměry chovat vzhledem k cenám „pěkně“ i ve svých ostatních variantách, může to znamenat, že tyto časové periody dokáží náležitě identifikovat cykly instrumentu, který analyzujeme.
Pokud převedeme páry, které jsme před chvílí vyjmenovali, na exponenciální a vážené varianty, získáme následující výsledky:

Vidíme, že pár, který si jako obyčejný klouzavý průměr vedl nejlépe, tedy 35 – 110, měl ve své vážené variantě slabé výsledky a ještě horší, pokud byl exponenciální.
Pár 10 – 110 není obecně špatný, ale jeho výkonnost ve vážené formě ho pro další výběr vylučuje. Výsledky páru 60 – 85 a 60 – 110 jsou velice podobné. Pokud například srovnáme překřížení prostých klouzavých průměrů a jejich exponenciální variantu, zjistíme, že verze 60 – 85 udělala u prosté verze více obchodů. Podívejme se na to:

U jednoduchého klouzavého průměru s periodami 60 a 85 získáme 30 obchodů

Nejčastěji je větší počet obchodů považován za něco špatného, protože vede k dalším nákladům spojeným s obchodováním, což je naprostá pravda, ale platná jen za předpokladu, že jsou udělané obchody zbytečné. V našem případě mluvíme o 30 obchodech během 9let, což je skoro nic. Ale proč by mělo být 30 obchodů preferováno před 14 nebo 10? Tímto tématem se budeme zabývat v nějakém dalším článku. Prozatím to prostě berme tak, že vzhledem k tomu, že používáme systém, kterým určujeme velikost pozic, znamená to, že čím více obchodů uděláme, tím více se projeví síla našeho money managementu.
Takže jsme vyvinuli systém obchodování trendů a to na základě části našich dat. Další krok je aplikovat tento systém na celou historii a ověřit si, že vede k ziskovým obchodům i po konci roku 2005. Tady jsou výsledky až do února 2012:

Souhrnné zisky během celé historie dat ukazují, že strategie je výdělečná i mimo náš testovací vzorek.

Nejhorší pokles na účtu byl stále v roce 2002, zatímco nejvíce prodělečný obchod nastal v roce 2010.

Strategie měla těžký začátek, ale poté vykazovala zisk každý rok.

Křivka zisků vykazuje během období stabilně rostoucí zisky.

Takže zpátky na začátek:

Analyzovali jsme část denních dat, která jsme měli k dispozici a simulovali jsme na nich také strategii. Prošli jsme několik kombinací časových period pro klouzavé průměry, jejichž překřížení nám dalo vstupní signál.
Výsledky z let 1997 až 2005 nám ukázali na potenciálně dobré páry, které jsme analyzovali v jejich exponenciálních a vážených variantách za účelem ověření jejich robustnosti a stability u zvoleného aktiva. Konečný výběr byl uskutečněn na základě počtu obchodů, vyšší obchodní aktivita nám umožní lépe využít úpravy velikosti pozic.
Výsledky ukazují stabilitu i mimo testovací vzorek, což jsme potvrdili ověřením všech dat, která jsou k dispozici.

Metoda k obchodování trendů, kterou jsme popsali výše, je jen jednou z těch, o kterých jsme mluvili na začátku prvního článku. Příště se podíváme na obchodování trendů s pomocí Bollinger Bands. Čtěte zítra…

Sofistikovanější, ale přesto stále srozumitelné a jednoduché, metody představí na celodenním semináři v neděli 22. 4. 2012 v TOP Hotelu Praha.