| Václav Jaromír Picek | |
|---|---|
.jpg) Václav Jaromír Picek | |
| Narození | 13. listopadu 1812 Svijanský Újezd Rakouské císařství  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 26. listopadu 1869 (ve věku 57 let) Benátky nad Jizerou Rakousko-Uhersko  Rakousko-Uhersko |
| Pseudonym | Podsvijanský |
| Povolání | básník, spisovatel a publicista |
 multimediální obsah na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Václav Jaromír Picek (13. listopadu 1812, Svijanský Újezd – 26. listopadu 1869, Benátky nad Jizerou[1]) byl český básník (povoláním státní úředník a soudce), známý především textem k písni Čechy krásné, Čechy mé.
Život
Václav Jaromír Picek se narodil 13. listopadu 1812 ve Svijanském Újezdě,[p 1] v rodině sedláka Jiřího Picka.[2][p 2] Absolvoval piaristické gymnázium v Mladé Boleslavi (1827-1832), potom v Praze studoval do roku 1838 filozofii a následně práva. V roce 1841 se stal vrchním na liblínském panství. Od roku 1849 nastoupil do státních služeb jako právník. V tomtéž roce také neúspěšně kandidoval na místo poslance zemského sněmu, uvolněné poslancem a knězem Karlem Aloisem Vinařickým.[3]
Byl redaktorem Pražských novin (od roku 1850 do konce února 1852) a postupně působil jako státní úředník na Smíchově a v Příbrami. V roce 1854 se stal vedoucím okresního úřadu ve Zbraslavi,[4] v roce 1859 byl v tisku uváděn jako přednosta okresního úřadu ve Zbirově (dnes Zbiroh).[5]
V osobním životě vyjadřoval vlastenectví a podporoval vzdělanost (dary knihovnám).[6] Jeho postoje byly konzervativní, nesouhlasil s radikalismem, hájil byrokracii.[7] Jeho stanoviska kritizoval i Karel Havlíček Borovský.[8]
V roce 1868 se stal okresním soudcem (předsedou okresního soudu) v Nových Benátkách (dnes Benátky nad Jizerou),[p 3] kde 26. listopadu 1869 zemřel.[9] Je pohřben na místním hřbitově.[10]
Dílo
Václav Jaromír Picek je řazen mezi představitele tzv. ohlasové poezie[11] a je považován za epigona Františka Ladislava Čelakovského; už za života byl kritizován Čelakovským i Havlíčkem. [12] Jeho básně jsou dnes zapomenuty, živé jsou některé texty písní:
- Čechy krásné, Čechy mé, kterou vydal r. 1852 pod názvem Vlastenské hory (hudba Josef Leopold Zvonař).[18]
Na hudbu Jana Nepomuka Škroupa (bratra Františka Škroupa):
Napsal dvě veršované divadelní hry (Vilém Rožmberk a Král Vratislav na Moravě), ani jedna však nebyla na divadle uvedena.[13]
Ve své tvorbě užíval též pseudonym Podsvijanský.[14]
Význam díla
Přesně charakterizuje literární význam Václava Jaromíra Picka již v roce 1909 Národní politika; v článku připomínajícím výročí jeho úmrtí je porovnáván s Čelakovským: "Celý zjev Pickův má v naší literatuře význam pouze dokumentární; při životě udržuje ho pouze několik uvedených znárodnělých písní."[15]
Posmrtné ocenění
České deníky a časopisy (např. Národní listy a Pražský denník) věnovaly úmrtí Václava Jaromíra Picka životopisné nekrology.[16] [13] Václavu Jaromíru Pickovi je dnes věnována část stálé expozice muzea v Benátkách nad Jizerou.[17] Na místním hřbitově je také zachován jeho náhrobek.[10] Po básníkovi pojmenovaly ulici (ulice Pickova) obce: Praha - Zbraslav, Benátky nad Jizerou a Mladá Boleslav.
Citát
Nejznámější z díla Václava Jaromíra Picka je úvodní čtyřverší z písně Čechy krásné, Čechy mé (Vlastenské hory) na hudbu Josefa Leopolda Zvonaře:
Čechy krásné, Čechy mé!
Duše má se s touhou pne,
kde ty vaše hory jsou,
zasnoubené s oblohou.
Odkazy
Poznámky
- ↑ V literatuře je název rodiště uváděn Újezd u Trutnova, v matrikách Augezd (tj. Újezd)
- ↑ V literatuře se někdy mylně uvádí rok narození 1820. Ten však neodpovídá ani zápisům v matrice narozených, ani údaji o věku v matrice zemřelých.
- ↑ Ke sloučení Starých a Nových Benátek došlo v r. 1944[1] Archivováno 23. 9. 2015 na Wayback Machine.
- ↑ V literatuře se někdy mylně uvádí, že se jedná o jinou verzi textu Škroupovy a Tylovy písně, (dnešní hymny ČR). Ve skutečnosti Picekův text zhudebnil bratr Františka Škroupa - Jan Nepomuk[2]
Reference
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ Matrika Loukov 06, NOZ, s.6 (snímek 9)[3]
- ↑ BRABENCOVÁ, Marcela. KONFESE-PROFESE-SPOLEČNOST. KAREL ALOIS VINAŘICKÝ (1803-1869) A JEHO DOBA. [online]. České Budějovice 2012: JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH, PEDAGOGICKÁ FAKULTA, HISTORICKÝ ÚSTAV FILOZOFICKÉ FAKULTY. Dostupné online. , s. 243-244
- ↑ Zbraslavské noviny 8/2008[4] Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine., 11/2004[5] Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ Živa, 1/1856, s.XV[6]
- ↑ Příklad: Sdružení knihoven ČR 2006, s.29[7] Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine.
- ↑ Provenio, Knihovna Národního muzea, Picek Václav Jaromír[8][nedostupný zdroj]
- ↑ Karel Tůma: Karel Havlíček Borovský (monografie, 1885) s.373-374[9]
- ↑ Zápis o úmrtí v matrice Benátky nad Jizerou 34, NOZ, s.104 (snímek 105)[10]
- ↑ a b Benátky nad Jizerou, 1. okruh pro pěší[11] Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine.
- ↑ Lecyklopedie, heslo Ohlasová poezie[12] Archivováno 5. 4. 2014 na Wayback Machine.
- ↑ FIKOCZKOVÁ, Markéta. Čelakovského ohlasy a jejich tradice v poezii 19. století [online]. Brno 2011: Masarykova univerzita Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví. Dostupné online. , s. 36
- ↑ a b Pražský denník, 28.11.1869, s.4[13]
- ↑ Plzeňské noviny, 8.12.1869, s.2 (oznámení úmrtí)[14]
- ↑ Národní politika, 28.11.1909, s.1[15]
- ↑ Národní listy, 27.11.1869, s.2[16]
- ↑ Prezentace muzea Benátky nad Jizerou[17] Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Jaromír Picek na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Jaromír Picek
Autor Václav Jaromír Picek ve Wikizdrojích- Encyklopedické heslo Picek v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Václav Jaromír Picek v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- Provenio, Knihovna Národního muzea, Picek Václav Jaromír[20][nedostupný zdroj]
- Muzeum Českého ráje Turnov, Václav Jaromír Picek IV/2012, s.4[21]
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Václav_Jaromír_Picek |
