Skopové maso

Skopové a jehněčí maso je maso získávané z ovcí. V oblasti Balkánu, Indie, Kavkazu, Blízkého a Středního východu je nejčastěji užívaným druhem masa. Je oblíbené také v italské, francouzské, španělské či britské kuchyni. Dříve bylo poměrně rozšířené, ale dnes je jeho spotřeba mnohem nižší.

Skopové maso

Skopové maso pochází z dospělých ovcí, starších půl roku. Za nejkvalitnější se pokládá maso ze skopců (kastrovaných beranů), odtud název. Jeho konzumace je rozšířena zejména v muslimských zemích, Indii a Izraeli, kde tamější náboženské zvyky zakazují konzumaci vepřového masa. Je základem stravy také v Mongolsku a kromě ryb také jedna z hlavních potravin na Islandu. Skopové maso má jasně červenou barvu. Vyznačuje se vláknitější strukturou a vyšší tučností než jehněčí maso. Maso ze starších ovcí, a zejména z nekastrovaných beranů, mívá výraznější specifický pach, kvůli němuž se doporučuje příprava s česnekem a bylinkami, jako je majoránka, tymián a rozmarýna. Z tohoto důvodu se ve Velké Británii ke skopové pečeni tradičně podává pikantní mátová omáčka.

Jehněčí maso

Jehněčí maso pochází z mladých ovcí ve věku do šesti měsíců. Jehněčí maso má podobné vlastnosti jako maso skopové či kůzlečí maso, pro neznalé lze toto maso popsat jako něco mezi hovězím a králíkem. Jde o maso jemné a velmi kvalitní, vyrostlé v naprosté většině případů díky mateřskému mléku a čerstvé pastvě a tudíž velmi zdravé. Vyznačuje se typickou příchutí, která je však mnohem slabší než masa skopového. Proto se tradičně upravuje s česnekem a bylinkami, například majoránkou nebo dobromyslí. Lze jej využít ke grilování, pečení, dušení nebo přípravě ragú.^[1] V české kuchyni není dosud jeho použití příliš obvyklé.

Jehněčí maso neobsahuje téměř žádné tuky a cholesterol. Je zdrojem bílkovin, nenasycených mastných kyselin, minerálů (vápník, fosfor, železo, zinek, hořčík, selen, měď) a vitamínů skupiny B. Obsahuje velké množství omega-3 mastných kyselin.^[1]

Produkce skopového masa

V následující tabulce je vzorek zemí produkující skopové, ale mnoho dalších významných výrobců v rozsahu 50-120 KT uvedeno není.

Produkce skopového masa (tisíce tun)

	2008	2009	2010	2011	2012
Svět	8415	8354	8229	8348	8470
Alžírsko Alžírsko	179	197	205	253	261
Austrálie Austrálie	660	635	556	513	556
Brazílie Brazílie	79	80	82	84	85
Čína Čína	1978	2044	2070	2050	2080
Evropská unie Evropská unie	985	934	892	895	880
Francie Francie	130	126	119	115	114
Německo Německo	38	38	38	39	36
Řecko Řecko	91	90	90	90	90
Indie Indie	275	286	289	293	296
Írán Írán	170	114	90	104	126
Indonésie Indonésie	113	128	113	113	113
Kazachstán Kazachstán	110	116	123	128	128
Nový Zéland Nový Zéland	598	478	471	465	448
Nigérie Nigérie	145	149	171	172	174
Rusko Rusko	156	164	167	171	173
Turecko Turecko	278	262	240	253	272
Turkmenistán Turkmenistán	124	128	130	130	133
USA USA	81	80	76	69	72
Spojené království Spojené království	326	307	277	289	275

Zdroj: Helgi Library,^[2] World Bank, FAOSTAT

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu skopové maso na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo skopové ve Wikislovníku

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data	GND: 4226238-0