| Robert Borden | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Robert Laird Borden |
| Narození | 26. června 1854 Grand-Pré |
| Úmrtí | 10. června 1937 (ve věku 82 let) Ottawa |
| Místo pohřbení | Beechwood Cemetery |
| Povolání | politik, advokát a diplomat |
| Ocenění | rytíř velkokříže Řádu sv. Michala a sv. Jiří velkokříž Řádu čestné legie |
| Politické strany | Liberální strana Kanady (1867–1891) Conservative Party of Canada (1867–1942) (1891–1917) Unionist Party (1917–1922) Conservative Party of Canada (1867–1942) (1922–1937) |
| Nábož. vyznání | anglikánství |
| Choť | Laura Borden (od 1889) |
| Rodiče | Andrew Borden a Eunice Jane Laird |
| Příbuzní | Frederick William Borden (bratranec) |
| Funkce | člen kanadské Dolní sněmovny (1896–1904) člen kanadské Dolní sněmovny (1909–1917) premiér Kanady (1911–1920) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Robert Laird Borden (26. června 1854 Grand-Pré – 10. června 1937 Ottawa) byl kanadský politik, v letech 1911–1920 premiér Kanady. Vedl Kanadu v době první světové války, kdy musel čelit tzv. odvodové krizi. Po válce čelil i krizi sociální.
Život
Po střední škole byl krátce učitelem, později v jedné právní firmě složil advokátské zkoušky (1878) a začal se věnovat advokacii. V té době byl členem Liberální strany, kterou však v roce 1891 opustil a záhy vstoupil do Konzervativní strany (existující v letech 1867–1942), v níž se začal více politicky angažovat. V roce 1896 byl za konzervativce prvně zvolen do Kanadské Dolní sněmovny. V roce 1901 se stal předsedou Konzervativní strany a v roce 1911 ji přivedl k volebnímu vítězství, po němž převzal premiérský post. Za první světové války Kanada podpořila Brity sborem dobrovolníků, za což byl Borden roku 1915 jako poslední kanadský premiér v historii uveden britským panovníkem do šlechtického stavu. Po třech letech bojů se však ukázalo, že kanadský kontingent dobrovolníků nebude stačit, neboť ztráty byly obrovské. Borden tedy v roce 1917 nařídil povinné odvody do armády. To vyvolalo tzv. odvodovou (či konskriptivní) krizi. Ta mj. přeformátovala kanadskou politickou scénu, sám Borden založil novou Unionistickou stranu, která spojila pro-odvodové konzervativce a liberály. Větším problémem bylo, že kanadští muži začali odmítat do bojů chodit. 404 385 mužů bylo povoláno, z nichž 385 510 požádalo o zproštění této povinnosti. Věc měla ovšem i národnostní podtext, neboť největší odpor k těmto odvodům byl ve francouzsky mluvící části Kanady, která nechápala, proč umírat za britské zájmy (Kanada do války vstoupila automaticky jako britské dominium). Na přelomu března a dubna 1918 došlo i k násilným protestům v Québecu. Bordena vysvobodil z patové situace až konec války. Ihned po válce Borden zavedl volební právo pro ženy (jakkoli v Quebécu mohly reálně volit až v roce 1940). Po válce čelil i sociálnímu napětí, především Winnipegské generální stávce v roce 1919, jedné z největších v kanadských dějinách, do níž se zapojilo 30 000 dělníků. Borden proti stávkujícím nasadil Královskou severozápadní jízdní policii. Krvavé potlačení stávky je známo též jako Bloody Saturday. V roce 1920 se stáhl z politiky. Borden je jediným premiérem v kanadské historii pocházejícím z provincie Nové Skotsko. Je vyobrazen na kanadské stodolarové bankovce, v roce 2016 kanadská vláda nicméně oznámila, že při příštím redesignu bankovek tam už nebude.[1]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Robert Borden na anglické Wikipedii.
- ↑ SMITH, Joanna. Viola Desmond to appear on new Canadian banknote. CTVNews [online]. 2016-12-08 [cit. 2020-08-17]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Robert Borden na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Robert_Borden |
