Poloprezidentská republika (též parlamentně prezidentská republika) je forma republiky, kdy vláda je odpovědná parlamentu, ale prezident, který je volený přímo občany, má postavení přesahující pravomoci prezidenta parlamentní republiky. Prezident předsedá také radě ministrů (například ve Francii). Tato forma vlády představuje jakýsi kompromis mezi parlamentním a prezidentským systémem tím, že vyvažuje postavení prezidenta a parlamentu.
Základní vlastnosti
Dělba moci je zde provedena v duchu výrazné převahy moci výkonné nad mocí zákonodárnou; rovněž zde může ústavou být implementována určitá forma systému brzd a protivah. Hlava státu hraje důležitou politickou roli a účastní se výkonu moci; existují dva aktivní subjekty exekutivy: prezident a vláda v čele s premiérem.
Charakteristika poloprezidentské republiky
- Přímá volba prezidenta občany státu
- Prezident smí vykonávat své pravomoci bez kontrasignace, tedy bez jakéhosi dobrozdání podpisem členů vlády (podobně jako ministerský předseda)
- Vláda nese odpovědnost jak vůči parlamentu, tak vůči prezidentovi země
- Prezident má právo odvolat vládu nebo rozpustit parlament
- Prezident je zpravidla neodvolatelný a nezodpovědný za výkon svého úřadu
Poloprezidentské systémy
|
Reference
- ↑ a b c Octávio Amorim Neto; Marina Costa Lobo. Between Constitutional Diffusion and Local Politics: Semi-Presidentialism in Portuguese-Speaking Countries. papers.ssrn.com. Social Science Research Network, 2010. Dostupné online [cit. June 6, 2014]. Je zde použita šablona
{{Cite journal}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Article 41 of the Constitution of the Republic of Namibia.
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Poloprezidentská_republika |
