Oxid plutoničitý

Oxid plutoničitý
Krystalová struktura
Oxid plutoničitý
Obecné
Systematický název	oxid plutoničitý
Anglický název	Plutonium(IV) oxide
Sumární vzorec	PuO₂
Vzhled	žlutohnědá pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS	12059-95-9
PubChem	9795444
Vlastnosti
Molární hmotnost	276,06 g/mol
Teplota tání	2400 °C
Teplota varu	2800 °C
Hustota	11,5 g/cm³
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oxid plutoničitý je chemická sloučenina s vzorcem Pu O₂. Tato pevná látka s vysokým bodem tání je hlavní sloučeninou plutonia. Může se lišit v barvě od žluté po olivově zelenou v závislosti na velikosti částic, teplotě a způsobu výroby.^[1]

Struktura

Oxid plutoničitý se používá jako palivo pro kosmické sondy. Například ²³⁸PuO₂ byl použit jako palivo pro sondu New Horizons na cestě k Plutu, nebo Voyager 1 na cestě do hlubokého vesmíru, sondě se díky tomu podařilo překonat v roce 2012 Heliosféru. Elektřina se z něj získává pomocí radioizotopových termoelektrických generátorů neboli RTG.

Reference

↑ Zpracování kyseliny dusičné. arq.lanl.gov. Laboratoř Los Alamos. /AQarchive/3rdQuarter08/page3.shtml Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Oxid plutoničitý na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Zpracování kyseliny dusičné. arq.lanl.gov. Laboratoř Los Alamos. /AQarchive/3rdQuarter08/page3.shtml Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

[1]

Zdroj dat	cs.wikipedia.org
Originál	cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_plutoničitý

Oxid plutoničitý

Struktura

Reference

Externí odkazy

Kalkulačka - Výpočet

Banky a Bankomaty

Práce - Volná místa

Dávky a příspěvky

Investice

Drahé kovy

Podnikání

Další odkazy

English version

Oxidy s prvkem v oxidačním čísle IV.

Oxid americičitý (Am O₂) • Oxid uhličitý (C O₂) • Oxid ceričitý (Ce O₂) • Oxid chloričitý (Cl O₂) • Oxid chromičitý (Cr O₂) • Oxid dusičitý (N O₂) • Oxid germaničitý (Ge O₂) • Oxid hafničitý (Hf O₂) • Oxid neptuničitý (Np O₂) • Oxid olovičitý (Pb O₂) • Oxid manganičitý (Mn O₂) • Oxid molybdeničitý (Mo O₂) • Oxid osmičitý (Os O₂) • Oxid platiničitý (PtO₂) • Oxid plutoničitý (Pu O₂) • Oxid protaktiničitý (Pa O₂) • Oxid rheničitý (Re O₂) • Oxid rutheničitý (Ru O₂) • Oxid seleničitý (Se O₂) • Oxid křemičitý (Si O₂) • Oxid siřičitý (S O₂) • Oxid telluričitý (Te O₂) • Oxid thoričitý (Th O₂) • Oxid cíničitý (Sn O₂) • Oxid titaničitý (Ti O₂) • Oxid wolframičitý (W O₂) • Oxid uraničitý (U O₂) • Oxid vanadičitý (V O₂) • Oxid zirkoničitý (Zr O₂)

viz též Trioxid uhlíku (C O₃) • Oxid praseodymito-praseodymičitý (Pr₆O₁₁) • Oxid rhodito-platiničitý (Rh₂Pt O₅)