| Mramor | |
|---|---|
 | |
| Zařazení | metamorfovaná hornina |
| Hlavní minerály | kalcit |
| Akcesorie | grafit, limonit, hematit |
| Textura | zrnitá, celistvá, šmouhatá, žilkovitá, brekciovitá, hlíznatá |
| Barva | bílá, šedá |
Mramory (krystalické vápence) jsou přeměněné karbonátové horniny, které vznikly rekrystalizací původních vápenců nebo méně často dolomitů (krystalické dolomity).[1] K přeměně (metamorfóze) dochází za vysoké teploty a tlaku. Mramory bývají hruběji zrnité než jemnozrnné vápence. Jsou většinou bílé, ale díky různým příměsím mohou nabývat různých barev.[2]
V technické praxi se jako mramory označují jakékoliv dobře opracovatelné a leštitelné karbonátové horniny (tj. metamorfované i nemetamorfované).[3]
Složení
Kalcitické mramory (krystalické vápence) obsahují více než 95 % kalcitu. Dolomitické mramory (krystalické dolomity) obsahují převážně dolomit. Kromě něj mohou obsahovat až 10 % kalcitu.[4] Dále mohou mramory obsahovat různé přimíšeniny. Mezi nejběžnější patří jílová hmota, grafit, limonit nebo hematit a serpentinit (vzhledově atraktivní zelené mramory).
Výskyt
Mramory tvoří polohy a čočky ve formacích krystalických břidlic, zejména fylitů, svorů a pararul. Jejich tělesa nejčastěji nabývají rozměrů několika centimetrů až stovek metrů. V České republice se vyskytují například v okolí Českého Krumlova, Chýnova (dolomitický mramor), v Jeseníkách či v okolí Frýdlantu.[2]
Vlastnosti
Relativní permitivita εr bílého mramoru je 9,3. Relativní permitivita εr šedého mramoru je 11,6. Relativní permitivita εr modrého mramoru je 9,4.
Odrůdy mramoru
- kararský mramor se vyznačuje sněhobílou barvou a jiskřivými odlesky krystalů kalcitu. Pro svou kvalitu byl od antiky a je dosud vyhledávaný zejména sochaři. Označení dostal podle města Carrara v Itálii.
- Laaský mramor se vyznačuje sněhobílou barvou, lépe odolává povětrnostním vlivům než kararský mramor. Od antiky se uplatňoval v architektuře i v sochařství. Těží se v okolí obce Laas (jižní Tyrolsko) v Itálii.
- Istrijský mramor se vyznačuje bílou barvou, od antiky se uplatňoval v architektuře i v sochařství na pobřeží Jaderského moře.
- šternberský mramor je bílý (Český Šternberk)
- bohdanečský mramor je bílý (Bohdaneč)
- pernštejnský mramor je bílý (Nedvědice)
- nehodivský mramor je šedý (Nehodiv)
- lipovský mramor je tmavý a světlý (Horní Lipová)
- sněžníkovský mramor je světlý (Horní Morava)
- supíkovický mramor je světlý (Supíkovice)
- zříceninový mramor má na vyleštěných plochách kresby v hnědých tónech (Florencie v Itálii, Sudoměřice).
-
bohdanečský mramor -
nehodivský mramor -
lipovský mramor -
sněžníkovský mramor -
supíkovický mramor
Vápence Barrandienu těžené jako kvádrový kámen pro sochařské a architektonické užití:
- slivenecký mramor je červený, růžový, hnědý, šedý, skvrnitý s žilkami (Cikánka I, Horní Kopanina, Na Špičce, Hvížďalka), vápence ze spodního devonu
- karlický mramor je černý se zlatožlutými žilkami (Karlické údolí), vápenec ze spodního devonu
Moravské a Moravskoslezské vápence těžené jako kvádrový kámen pro sochařské a architektonické užití:
- cetechovický mramor je barevný (Cetechovice), vrchnějurský (oxford) vápenec
- křtinský mramor je barevný (Křtiny), devonský a částečně brekciovitý vápenec
Mramory z Řecka:
Užití mramoru
Bílý mramor, jako je kararský, byl velmi ceněným materiálem pro sochaře již od starověku. Dobře se opracovává (stupeň tvrdosti 3), je relativně izotropní, homogenní a odolný proti otřesům při opracovávání. Lom světla v kalcitových krystalech způsobuje „voskový“ vzhled povrchu a sochám dává dojem živého těla.
Pro starověké civilizace byl mramor oblíbeným stavebním materiálem, protože se dal opracovat bronzovými nástroji. Z těchto dob se nám dochovalo mnoho příkladů stavitelské vyspělosti jejich tvůrců. Jako materiál na stavby slouží mramor do současnosti. Díky své rozmanité struktuře a barevnosti se používá k dekorativním účelům. Z důvodu vysoké ceny originálu je často napodobován (imitace). Na podlahy není příliš vhodný, protože je málo odolný proti otěru.
Nařezaný na kostky se mramor používá při dláždění chodníků, kdy se z různobarevných druhů složí mozaika. Jemný mramorový prach se používá jako brusivo v brusných pastách (i v zubních), plnidlo při výrobě lesklého papíru (tzv. křídový papír), na výrobu „umělého mramoru“, přidává se do barev, plastických hmot.
Kulturní rozměr
Mramor se, jako oblíbený materiál řeckých a římských sochařů a stavitelů, stal symbolem pro tradiční a vytříbený vkus.
Odkazy
Reference
- ↑ Mramor (krystalický vápenec) [online]. [cit. 2024-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-08.
- ↑ a b HONS, Richard Jan. Atlas našich hornin. 1. vyd. Praha: ALADIN agency, 2017. 200 s. ISBN 978-80-906737-4-8. S. 154, 155.
- ↑ PETRÁNEK, Jan a kol. Encyklopedie geologie. 1. vyd. Praha: Česká geologická služba, 2016. 352 s. ISBN 978-80-7075-901-1. S. 200.
- ↑ NĚMEC, František. Klíč k určování nerostů a hornin. 4. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979. 224 s. S. 161, 166.
Externí odkazy
Galerie mramor na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu mramor na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo mramor ve Wikislovníku
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Mramor |
