Lučavka královská (latinsky aqua regia neboli královská voda, také acidum chloronitrosum) je dýmavá žlutohnědá kapalina používaná pro rozpouštění obtížně rozpustných prvků, vzácných (královských) kovů. Jde o směs koncentrované kyseliny dusičné (HNO3) a kyseliny chlorovodíkové (HCl) v objemovém poměru 1:3. Nevydrží dlouho, je potřeba ji namíchat bezprostředně před použitím.
Lučavka Leffortova, někdy též obrácená lučavka, je směs stejných kyselin v opačném poměru – 3 díly HNO3 na 1 díl HCl. Samotné slovo lučavka (aqua fortis) je výraz pro kyselinu dusičnou.[1]
Princip rozpouštění
Lučavka královská rozpouští velmi odolné kovové prvky, jako jsou zlato a platina.[2] Lučavce královské odolávají titan, iridium, ruthenium, rhenium, tantal, niob, hafnium, osmium a rhodium. Samotná kyselina dusičná ani chlorovodíková se zlatem a platinou prakticky nereagují.
Kyselina dusičná má velmi silné oxidační vlastnosti, které způsobí rozpuštění nepatrného množství kovu.
- Au + 3NO −
3 + 6 H+ → Au3+ + 3 NO2 + 3 H2O
Chloridové ionty vytvoří s kovovými ionty z roztoku velmi stabilní komplexní ionty [AuCl4]− či [PtCl6]2−.
- Au3+ + 4 Cl− → [AuCl4]−
Tím se koncentrace kovových iontů v roztoku sníží a rozpouštění pokračuje dále.
Zlato se dá zpět vyloučit za pomoci rtuti, která tvoří se zlatem amalgám.
Historie
Lučavku královskou poprvé zmiňuje perský učenec Abú Bakr Mohammed ibn Zakaríja ar-Rází (854–925).[3] Známa byla také perskému učenci Geberovi již v 8. století. Lučavku královskou popisuje i korpus latinského alchymistického díla z konce 13. a počátku 14. století, připisovaný neznámému alchymistovi, pro nějž se vžilo označení Pseudo-Geber.[4]
Zajímavost
Za druhé světové války během německé invaze do Dánska použil lučavku královskou nebývalým způsobem maďarský chemik George de Hevesy. Rozpustil v ní dvě zlaté medaile Nobelových cen pro Maxe von Laueho a Jamese Francka, aby je nacisté neukradli. Roztok položil na polici ve své laboratoři v Institutu Nielse Bohra. Po válce se vrátil, našel roztok neporušený a vysrážel z něj zlato zpět. Nobelova společnost pak znovu odlila medaile z původního zlata.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ KOČÍ, Bedřich, a kol. Malý slovník naučný. Praha: B. Kočí, 1925. 2120 s. Kapitola kyselina dusičná, s. 1193.
- ↑ Encyclopædia Britannica Online. "http://www.britannica.com/EBchecked/topic/31021/aqua-regia Aqua regia]".
- ↑ Ahmad Y. Al-Hassan, Cultural contacts in building a universal civilisation: Islamic contributions, published by O.I.C. Research Centre for Islamic History, Art and Culture in 2005 and available online at History of Science and Technology in Islam
- ↑ Principe, Lawrence M. (2012). The secrets of alchemy. Chicago: University of Chicago Press.
- ↑ Birgitta Lemmel. The Nobel Prize Medals and the Medal for the Prize in Economics [online]. The Nobel Foundation, 2006 [cit. 2020-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 27-10-2007. Je zde použita šablona
{{Cite web}}označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu lučavka královská na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Lučavka královská v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Lučavka_královská |
