Kyselina sírová

Kyselina sírová
Strukturní vzorec
Prostorový model
10% roztok
Obecné
Systematický názevKyselina sírová
Ostatní názvyvitriol, olej vitriolu, aqua vitrioli
Latinský názevAcidum sulphuricum
Anglický názevSulfuric acid
Německý názevSchwefelsäure
Sumární vzorecH2SO4
Vzhledbezbarvá olejovitá kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS7664-93-9
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)231-639-5
Indexové číslo016-020-00-8
UN kód1830 (technická)
2796 (akumulátorová)
1832 (odpadní)
Číslo RTECSWS5600000
Vlastnosti
Molární hmotnost98,078 48 g/mol
Molární koncentrace cM18,68 mol/dm3 (20 °C)
15,28 mol/dm3 (20 °C, 60% roztok)
Teplota tání10,36 °C
Teplota varu273 °C (1 013 hPa, 100% kyselina)
310–335 °C (1 013 hPa, 98% kyselina)
Teplota rozkladu338 °C
Hustota1,852 84 g/cm³ (0 °C)
1,832 13 g/cm³ (20 °C)
1,822 05 g/cm³ (25 °C)
1,498 7 g/cm³ (20 °C, 60% roztok)
Dynamický viskozitní koeficient48,4 cP (0 °C)
32,8 cP (15 °C)
25,4 cP (20 °C)
15,7 cP (30 °C)
11,5 cP (40 °C)
5,917 cP (20 °C, 60% roztok)
Kinematický viskozitní koeficient3,948 cS (20 °C, 60% roztok)
Index lomunD = 1,429 22
nD = 1,407 7 (20 °C, 60% roztok)
Disociační konstanta pKa−3; 1,99
Rozpustnost ve voděneomezená mísitelnost (exotermní reakce)
Měrná magnetická susceptibilita−4,996×10−6 cm3 g−1
Povrchové napětí55,1 mN/m (20 °C)
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−814,378 kJ/mol
Entalpie rozpouštění ΔHrozp−945,5 J/g (20 °C)
−971,8 J/g (25 °C)
Standardní molární entropie S°156,98 J K−1 mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−690,431 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp1,417 J K−1 g−1
Bezpečnost

GHS05
[1]
Nebezpečí[1]
H-větyH314
R-větyR35
S-věty(S1/2) S26 S30 S45
NFPA 704
0
3
2
COR
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kyselina sírová (zastarale též vitriol) je silná dvojsytná kyselina. Je jednou z nejdůležitějších průmyslově ve velkém množství vyráběných chemikálií. Její sumární vzorec je H2SO4 značí, že se skládá ze dvou atomů vodíku, jednoho atomu síry a čtyř atomů kyslíku. Soli od kyseliny sírové jsou sírany.

Příprava a výroba

Oleum s obsahem cca 20 % oxidu sírového – nad hladinou je vidět aerosol („dým“) vzniklý reakcí SO3 s vodní parou na H2SO4

Výroba kyseliny sírové probíhá třístupňově, přičemž prvním krokem je příprava oxidu siřičitého, který se obvykle získává buď přímým spalováním síry,

S ( s ) + O 2 ( g )     S O 2 ( g ) , {\displaystyle {\mathsf {S\,(s)+O_{2}\,(g)\ \to \ SO_{2}\,(g),}}}

nebo pražením pyritu či markazitu

4 F e S 2 ( s ) + 11 O 2 ( g )     8 S O 2 ( g ) + 2 F e 2 O 3 ( s ) , {\displaystyle {\mathsf {4\,FeS_{2}\,(s)+11\,O_{2}\,(g)\ \to \ 8\,SO_{2}\,(g)+2\,Fe_{2}O_{3}(s),}}}

nebo pražením sulfidu železnatého či jiných sulfidů

4 F e S + 7 O 2 ( g )     4 S O 2 ( g ) + 2 F e 2 O 3 ( s ) . {\displaystyle {\mathsf {4\,FeS+7\,O_{2}\,(g)\ \to \ 4\,SO_{2}\,(g)+2\,Fe_{2}O_{3}\,(s).}}}

Druhým krokem je oxidace oxidu siřičitého na oxid sírový. Při této reakci se jako katalyzátoru používá oxidu vanadičného V2O5

2 S O 2 ( g ) + O 2 ( g )   V 2 O 5   2 S O 3 ( g ) {\displaystyle {\mathsf {2\,SO_{2}\,(g)+O_{2}\,(g)\ {\xrightarrow {V_{2}O_{5}}}\ 2\,SO_{3}\,(g)}}} (tzv. kontaktní způsob),
S O 2 ( g ) + N O 2 ( g )     S O 3 ( g ) + N O ( g ) {\displaystyle {\mathsf {\,SO_{2}\,(g)+NO_{2}\,(g)\ \to \ \,SO_{3}\,(g)+NO\,(g)}}} (tzv. komorový způsob).

Nakonec reakcí oxidu sírového s vodou vzniká kyselina sírová

S O 3 ( g ) + H 2 O ( l )     H 2 S O 4 ( a q ) . {\displaystyle {\mathsf {SO_{3}\,(g)+H_{2}O\,(l)\ \to \ H_{2}SO_{4}\,(aq).}}}

V průmyslu je voda nahrazena koncentrovanou kyselinou sírovou (96–98%), přičemž jako mezistupeň vzniká kyselina disírová, což je vlastně jen hemihydrát oxidu sírového 2 SO3.H2O

S O 3 ( g ) + H 2 S O 4 ( a q )     H 2 S 2 O 7 ( a q ) {\displaystyle {\mathsf {SO_{3}\,(g)+H_{2}SO_{4}\,(aq)\ \to \ H_{2}S_{2}O_{7}\,(aq)}}}
H 2 S 2 O 7 ( a q ) + H 2 O ( l )     2 H 2 S O 4 ( a q ) . {\displaystyle {\mathsf {H_{2}S_{2}O_{7}\,(aq)+H_{2}O\,(l)\ \to \ 2\,H_{2}SO_{4}\,(aq).}}}

Dalším rozpouštěním oxidu sírového v kyselině sírové vzniká kyselina disírová a následně tzv. oleum, jehož ředěním se získává kyselina sírová požadované koncentrace.

S O 3 + H 2 S O 4     H 2 S 2 O 7 {\displaystyle {\mathsf {SO_{3}+H_{2}SO_{4}\ \to \ H_{2}S_{2}O_{7}}}}
S O 3 + H 2 S 2 O 7     H 2 S 3 O 10 {\displaystyle {\mathsf {SO_{3}+H_{2}S_{2}O_{7}\ \to \ H_{2}S_{3}O_{10}}}}

Vlastnosti

Účinky 98% kyseliny sírové na papír

Kyselina sírová je v koncentrovaném stavu hustá olejnatá kapalina, neomezeně mísitelná s vodou. Ředění této kyseliny je silně exotermní proces. Koncentrovaná (96–98%) má silné dehydratační a oxidační účinky (zvlášť za horka). Je hygroskopická, tj. pohlcuje vodní páry. Je velmi nebezpečnou žíravinou, způsobuje dehydrataci (zuhelnatění) organických látek. Zředěná kyselina oxidační schopnosti nemá a reaguje s neušlechtilými kovy za vzniku vodíku a síranů. Kyselina sírová je velmi reaktivní, reaguje téměř se všemi kovy kromě železa (v koncentrovaném stavu jej pasivuje), olova, zlata, platiny a wolframu, 20% vodný roztok nereaguje s mědí.

Roztok oxidu sírového v kyselině sírové se nazývá oleum. Kyselina sírová tvoří dva typy solísírany a hydrogensírany. Některé její soli tvoří hydráty.

Chemické reakce

Neušlechtilé kovy se v kyselině sírové rozpouštějí za vývoje vodíku a vzniku příslušných síranů, např.

H 2 S O 4 ( a q ) + Z n ( s )     H 2 ( g ) + Z n S O 4 ( a q ) {\displaystyle {\mathsf {H_{2}SO_{4}\,(aq)+Zn\,(s)\ \to \ H_{2}\,(g)+ZnSO_{4}\,(aq)}}}
Kyselina sírová reaguje se zinkem za vzniku vodíku a síranu zinečnatého.
3 H 2 S O 4 ( a q ) + 2 A l ( s )     3 H 2 ( g ) + A l 2 ( S O 4 ) 3 ( a q ) {\displaystyle {\mathsf {3\,H_{2}SO_{4}\,(aq)+2\,Al\,(s)\ \to \ 3\,H_{2}\,(g)+Al_{2}(SO_{4})_{3}\,(aq)}}}
Kyselina sírová reaguje s hliníkem za vzniku vodíku a síranu hlinitého.

Podobně většina oxidů kovů se v kyselině sírové rozpouští za vzniku solí

C u O ( s ) + H 2 S O 4 ( a q )     H 2 O ( l ) + C u S O 4 ( a q ) {\displaystyle {\mathsf {CuO\,(s)+H_{2}SO_{4}\,(aq)\ \to \ H_{2}O\,(l)+CuSO_{4}\,(aq)}}}
Oxid měďnatý reaguje s kyselinou sírovou za vzniku vody a síranu měďnatého.

Reakcí s amoniakem nebo jeho vodným roztokem (čpavkem) vzniká síran amonný

2 N H 3 ( g ) + H 2 S O 4 ( a q )     ( N H 4 ) 2 S O 4 ( a q ) , {\displaystyle {\mathsf {2\,NH_{3}\,(g)+H_{2}SO_{4}\,(aq)\ \to \ (NH_{4})_{2}SO_{4}\,(aq),}}}

resp.

2 N H 4 O H ( a q ) + H 2 S O 4 ( a q )     ( N H 4 ) 2 S O 4 ( a q ) + H 2 O ( l ) . {\displaystyle {\mathsf {2\,NH_{4}OH\,(aq)+H_{2}SO_{4}\,(aq)\ \to \ (NH_{4})_{2}SO_{4}\,(aq)+H_{2}O\,(l).}}}

Průmyslově významnou je reakce s fosforečnanem vápenatým, jejímž produktem je směs síranu vápenatého, hydrogenfosforečnanu vápenatého, dihydrogenfosforečnanu vápenatého a volné kyseliny fosforečné známá jako fosforečné hnojivo superfosfát

C a 3 ( P O 4 ) 2 ( s ) + H 2 S O 4 ( a q )     2 C a H P O 4 ( a q ) + C a S O 4 ( s ) , {\displaystyle {\mathsf {Ca_{3}(PO_{4})_{2}\,(s)+H_{2}SO_{4}\,(aq)\ \to \ 2\,CaHPO_{4}\,(aq)+CaSO_{4}\,(s),}}}
C a 3 ( P O 4 ) 2 ( s ) + 2 H 2 S O 4 ( a q )     C a ( H 2 P O 4 ) 2 ( a q ) + 2 C a S O 4 ( s ) , {\displaystyle {\mathsf {Ca_{3}(PO_{4})_{2}\,(s)+2\,H_{2}SO_{4}\,(aq)\ \to \ Ca(H_{2}PO_{4})_{2}\,(aq)+2\,CaSO_{4}\,(s),}}}
C a 3 ( P O 4 ) 2 ( s ) + 3 H 2 S O 4 ( a q )     2 H 3 P O 4 ( a q ) + 3 C a S O 4 ( s ) . {\displaystyle {\mathsf {Ca_{3}(PO_{4})_{2}\,(s)+3\,H_{2}SO_{4}\,(aq)\ \to \ 2\,H_{3}PO_{4}\,(aq)+3\,CaSO_{4}\,(s).}}}

Touto reakcí se původně téměř nerozpustný fosforečnan vápenatý přemění na směs rozpustnějších kyselých fosforečnanů a dobře rozpustné kyseliny fosforečné, což urychluje využití fosforu rostlinami.

Krystalová struktura

Když se smíchá 98% (ω) kyselina sírová ve správném poměru s 65% oleem, tak se získá 100% kyselina sírová, ze které byly po krystalizaci při teplotě 6–9 °C získány krystaly, z nichž byla rentgenovou strukturní analýzou stanovena její krystalová struktura.[2]

Krystalová struktura kyseliny sírové s vazebnými délkami v Ångströmech
Vodíkové vazby v  "crystal packingu" struktury kyseliny sírové s délkami v Ångströmech


Využití

Využití kyseliny sírové je velmi široké. Kyselina sírová se používá zejména

  • při výrobě průmyslových hnojiv
  • při výrobě chemikálií
  • při výrobě plastů
  • při výrobě léčiv
  • při výrobě barviv
  • při výrobě výbušnin
  • v papírenském průmyslu
  • v textilním průmyslu
  • při výrobě syntetických vláken
  • při zpracování rud
  • při zpracování ropy
  • jako elektrolyt do olověných akumulátorů
  • při sušení a odvodňování látek
  • při úpravě pH vody
  • při výrobě kolových nápojů
  • v domácnostech jako čistič odpadů

Kvůli omezení dostupnosti prekurzorů výbušnin veřejnost nemůže držet ani kupovat přípravky s obsahem kyseliny sírové více než 15% hmotnosti[3]

Reference

  1. a b Sulfuric acid. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. KEMNITZ, E.; WERNER, C.; TROJANOV, S. Reinvestigation of Crystalline Sulfuric Acid and Oxonium Hydrogensulfate. Acta Crystallographica Section C Crystal Structure Communications. 1996-11-15, roč. 52, čís. 11, s. 2665–2668. Dostupné online [cit. 2023-09-30]. DOI 10.1107/S0108270196006749. 
  3. NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 2019/1148, o uvádění prekurzorů výbušnin na trh a o jejich používání, změně nařízení (ES) č. 1907/2006 a zrušení nařízení (EU) č. 98/2013, § 5, příloha 1. [cit. 2023-05-28]. Dostupné online.

Literatura

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy


Zdroj datcs.wikipedia.org
Originálcs.wikipedia.org/wiki/Kyselina_sírová
Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.