Kamil Hilbert

Kamil Hilbert
Kamil Hilbert
Narození	12. února 1869 Louny Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	25. června 1933 (ve věku 64 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Vyšehradský hřbitov
Vzdělání	Akademie výtvarných umění ve Vídni
Alma mater	Akademie výtvarných umění ve Vídni
Povolání	architekt
Rodiče	JUDr. Petr Pavel Hilbert otec Karolina Hilbertová-Reifová matka
Příbuzní	Jaroslav Hilbert bratr
Hnutí	historismus
Významná díla	dostavba katedrály sv. Víta
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kamil Hilbert (12. února 1869 Louny^[1] – 25. června 1933 Praha^[2]) byl český architekt, věnoval se především rekonstrukcím církevních budov, jeho nejvýznamnějším dílem je dostavba Svatovítské katedrály.

Byl jedním z posledních českých architektů, který se vyškolil ve Vídni, a to na vídeňské Akademii výtvarných umění v letech 1891–95 u prof. Fleischera. V době, kdy končil svá vídeňská studia, přerod vídeňského odborného prostředí k secesi nebyl ještě uzavřen. Jeho produkce je proto volnější a odvážnější a z celého jeho projevu je zřejmá větší sebedůvěra a velkorysost. Speciální škola prof. Lunze na vídeňské akademii mu vštípila dokonalou znalost historických slohů, ze kterých námětově čerpal po celé své tvůrčí období a která ho předurčila k cestě architekta – památkáře. V katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze je umístěna jeho bysta.

Životopis

Kamil Hilbert, syn právníka a dlouholetého lounského starosty Petra Pavla Hilberta a malířky Karoliny Hilbert-Reifové, se narodil 12. února 1869 v Lounech. Jeho bratr byl dramatik a spisovatel Jaroslav Hilbert. Nejdříve navštěvoval plzeňskou Vyšší průmyslovou školu, po ukončených studiích na vídeňské Akademii výtvarných umění působí v Praze, v letech 1896–1899 v rodných Lounech, kde projektoval několik historizujících staveb v Poděbradově ulici. V červnu 1899 po odchodu Josefa Mockera byl ustanoven vedoucím stavitelem Svatovítské katedrály v Praze, kterou dokončil až v roce 1929. Za tuto úspěšnou dostavbu získal čestný doktorát ČVUT v Praze a byl jmenován řádným členem České akademie věd a umění. Jeho kamenná podobizna je umístěna pod velkou rosetou v průčelí Svatovítské katedrály. Kromě této dostavby projektoval řadu dalších staveb a rekonstruoval množství význačných architektonických památek. Zemřel 25. června 1933 v Praze a je pohřben na vyšehradském Slavíně.

Dílo

Stěžejním dílem Kamila Hilberta byla bezesporu novogotická dostavba katedrály sv. Víta na Pražském hradě, jíž věnoval třicet let svého plodného života. Na rozdíl od svého předchůdce Josefa Mockera se jeho dostavby opíraly o vědecký výzkum (ve smyslu teorií Aloise Riegla a Maxe Dvořáka) a byly realizovány citlivě s respektováním všech památkových hodnot. Při restaurování památek dokázal důsledně uplatňovat tvorbu soudobých špičkových výtvarných umělců. Projektoval však i řadu novostaveb v citlivém historizujícím pojetí, zejména novogotickém a secesním, mimo jiné i své letní sídlo Vilu Luisu (zvanou též Hilbertova vila) v Babylonu u Domažlic. Věnoval se architektuře i vědecky a podílel se na soupisu uměleckých památek.

Kromě dostavby Svatovítské katedrály vyvíjel širokou restaurátorskou činnost, zejména při rekonstrukcích sakrálních staveb:

• sv. Štěpána v Kouřimi (od 1903–08),
• sv. Martina ve zdi v Praze (1905–06),
• sv. Mikuláše v Jaroměři (1906–09),
• děkanského kostela sv. Petra a Pavla v Čáslavi (1908–11),
• sv. Petra a Pavla ve Volenicích u Strakonic (1909),
• sv. Petra a Pavla v Mělníku včetně nástavby věže (1911–14),
• Matky Boží na Pražském předměstí v Lounech (1913),
• sv. Jiljí v Nymburce (1913–14),
• arciděkanského chrámu sv. Bartoloměje v Plzni (1914–20),
• baziliky sv. Prokopa v Třebíči (do 1934),
• křestní kaple u kostela sv. Remigia v Praze-Čakovicích (1904–05),
• kostel sv. Jana Nepomuckého ve Štěchovicích (1910–1919)

Ocenění díla

• V roce 1929 mu byl udělen čestný titul doktora technických věd (Dr.h.c.) Českého vysokého učení technického v Praze ^[3].

Spisy

• PODLAHA, Antonín; HILBERT, Kamil. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. Král. hlavní město Praha: Hradčany. I, Metropolitní chrám sv. Víta. Praha: Česká akademie věd a umění, 1906. Dostupné online. 

Odkazy

Reference

Literatura

• ŠTECH, V. V. V zamlženém zrcadle. Praha : Československý spisovatel, 1969, str. 58
• VEJRYCH, Jan. Soutěžné návrhy na přestavbu a dostavbu radnice kr. hl. města Prahy. Praha: Spolek architektů a inženýrů v království Českém, 1903. Dostupné online. 
• LUKEŠ, Zdeněk. Učarovala mu gotika. Lidové noviny. 11. 02. 2023, s. 18. Dostupné online. ISSN 0862-5921. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kamil Hilbert na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Kamil Hilbert
• Fotografie

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data	AbARTP: 5660 Biblio: f5e70970-77e0-4b8a-ab30-651170d16418 NKC: jk01041037 GND: 132426145 ISNI: 0000 0001 0952 5266 LCCN: n86013323 ULAN: 500088943 VcBA: 495/228278 VIAF: 8546657 WorldCat Entities: E39PBJtrPVVJ4VYrTxJDVGmmVC