James Chadwick

James Chadwick
James Chadwick
Narození	20. října 1891 Bollington, hrabství Cheshire, Anglie
Úmrtí	24. července 1974 (ve věku 82 let) Cambridge, hrabství Cambridgeshire, Anglie
Alma mater	Manchesterská univerzita (od 1908) Univerzita v Cambridgi (od 1919) Gonville and Caius College Viktoriina univerzita v Manchesteru
Povolání	jaderný fyzik, vysokoškolský učitel a fyzik
Zaměstnavatelé	Manchesterská univerzita Liverpoolská univerzita Viktoriina univerzita v Manchesteru
Ocenění	společník Královské společnosti (1927) Hughesova medaile (1932) Bakerian Lecture (1933) Nobelova cena za fyziku (1935) Knight Bachelor (1945) … více na Wikidatech
Choť	Aileen Stewart-Brown
Funkce	Master of Gonville and Caius College, Cambridge (1948–1958)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sir James Chadwick (20. října 1891 – 24. července 1974) byl britský fyzik. V roce 1935 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za objev neutronu.^[1]

Život a vzdělání

James Chadwick se narodil 20. října 1891 v Bollingtonu v hrabství Cheshire v Anglii jako syn Johna Josepha Chadwicka a Anne Mary Knowles. Navštěvoval střední školu v Manchesteru a později studoval na univerzitě v Manchesteru a Cambridge. V roce 1913 odešel do Německa, kde pracoval s Hansem Geigerem na Technické univerzitě v Berlíně. V Německu byl až do konce 1. světové války internován.

Výzkum v Cambridge

Po válce se Chadwick vrátil do Cambridge, kde pracoval v Cavendishových laboratořích s Ernestem Rutherfordem na výzkumu vyzařování gama záření z radioaktivních materiálů. Studovali též transmutaci prvků při ostřelování částicemi alfa a podstatu jader atomů. V roce 1932 při ostřelování jader berylia alfa částicemi objevil částici v jádře, která byla nazvána neutron, protože neměla elektrický náboj. Na rozdíl od heliových jader (alfa částic), které mají kladný náboj a jsou proto odpuzovány elektrickými silami v okolí jádra, tato nová částice procházela touto elektrickou bariérou bez potíží. Chadwick tak připravil cestu pro štěpení jader a vznik atomové bomby. Za tento důležitý objev mu byla v roce 1932 udělena Hughes Medal Královské společnosti a následně v roce 1935 Nobelova cena za fyziku.^[1] Později vyšlo najevo, že němečtí vědci objevili neutron ve stejnou dobu. Ale objevitel Hans Falkenhagen se obával zveřejnění svých výzkumů. Když se Chadwick dozvěděl o Falkenhagenovu objevu, nabídl mu, že se o Nobelovu cenu podělí. Falkenhagen ale skromně odmítl.

Chadwickův objev umožnil tvorbu prvků těžších než uran. Jeho objev částečně inspiroval Enrica Fermiho k objevu jaderné reakce způsobené pomalými neutrony a přivedl Otto Hahna a Fritze Strassmanna k objevu jaderného štěpení, který spustil vývoj atomové bomby.

Vývoj atomové bomby

V roce 1935 se Chadwick stal profesorem fyziky na Liverpoolské univerzitě. V roce 1940 následkem Frisch-Peiersova memoranda o provedení atomové bomby byl jmenován do komise MAUD, která zkoumala možnosti vytvoření atomové bomby. Jako člen Tizardovy komise navštívil v roce 1940 Severní Ameriku. Po návratu do Anglie v listopadu 1940, došel k závěru, že nic z tohoto výzkumu by nemělo být publikováno před skončením války. V prosinci 1940 Franz Simon dokončil svou práci, na žádost komise MAUD, o dělení izotopů se závěrem, že je uskutečnitelná. Jeho práce obsahovala odhad nákladů a technické návody pro uranové obohacovací zařízení. James Chadwick později napsal, že si tehdy „uvědomil, že nukleární bomba není nejen možná, ale nevyhnutelná.“ Krátce poté se Chadwick zúčastnil projektu Manhattan v USA, který vyvinul atomové bomby svržené na Hirošimu a Nagasaki. Za svoje služby byl Chadwick v roce 1945 pasován na rytíře.

Návrat do Cambridge

Po skončení války se Chadwick vrátil do Liverpoolu a zúčastnil se budování britského jaderného programu. Mimo to vybudoval synchrotron na tamější univerzitě a měl velkou účast na britském rozhodnutí k účasti při vybudování centra evropského jaderného výzkumu CERNu. Od roku 1948 byl Chadwick jmenován ředitelem kolejí Gonville a Caius university v Cambridge. V roce 1958 se stáhl z universitního života a žil několik let v Liverpoolu, než se v roce 1969 v usadil Cambridge, kde 24. června 1974 ve věku 84 let zemřel.

Odkazy

Reference

Literatura

• Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2
• Anglická verze na Wikipedii

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu James Chadwick na Wikimedia Commons
• Chadwick's article in Nature (May 10, 1932: „The Existence of a Neutron“)
• Another letter (3 months earlier) from Chadwick to Nature
• Annotated bibliography for Chadwick from the Alsos Digital Library for Nuclear Issues
• Nobel prize Website entry
• Description of Chadwick papers held by Churchill Archives Centre, Cambridge

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data	NKC: uk20211104036 BIBSYS: 97022332 BNF: cb134939350 (data) CiNii: DA03457352 GND: 119510294 ICCU: RMSV046646 ISNI: 0000 0001 2320 1145 LCCN: n88606450 MBA: 5198c8d3-1c37-4c33-94ca-7debea642bea MGP: 253453 NDL: 00520615 NLA: 35300146 NLI: 987007259784505171 NTA: 070286108 SNAC: w690252b SUDOC: 050328174 Trove: 903120 VcBA: 495/86790 VIAF: 27883176 WorldCat Entities: E39PBJkT8vrckQh6JBCJKptdwC