Jaderný magneton

Jaderný magneton je fyzikální konstanta užívaná jako jednotka k vyjádření magnetického momentu atomového jádra. Jde o analogii Bohrova magnetonu, který popisuje elektron. Definiční vztah a hodnota jaderného magnetonu je^[1]

${\mathrm{\mu <!--\; \mu \; -->}}_N=\frac{e\mathrm{\hslash <!--\; \hslash \; -->}}{2m_p}=\mathrm{5,050}7837393\left(16\right)\times <!--\; \times \; -->{10}^{-<!--\; -\; -->27}J/T=\mathrm{3,152}45125417\left(98\right)\times <!--\; \times \; -->{10}^{-<!--\; -\; -->8}eV/T,$

kde $e$ je elementární náboj, $\mathrm{\hslash <!--\; \hslash \; -->}$ je redukovaná Planckova konstanta a $m_p$ je hmotnost protonu. První uvedená hodnota je v základních jednotkách soustavy SI – joule na tesla, u druhé hodnoty jsou místo joulů elektronvolty.

Související články

• Bohrův magneton
• magnetický moment
• jaderná fyzika

Reference