| Indiana | |
|---|---|
| Přezdívka: Hoosier State | |
| Geografie | |
 Indiana na mapě USA | |
| Hlavní město | Indianapolis |
| Největší město | Indianapolis |
| Poloha | 40°6′ s. š., 86°12′ z. d. |
| Časové pásmo | většina státu: UTC−5/−4 (letní čas) 12 okresů na JZ a SZ: UTC−6/−5 (letní čas) |
| Počet okresů | 92 |
| Rozloha (38. v USA) | |
| Celkem | 94 321 km² |
| • z toho souš | 92 906 km² |
| • z toho vodstvo | 1 415 km² (1,5 %) |
| Obyvatelstvo (17. v USA) | |
| Počet obyvatel | 6 633 053 (odhad 2016[1]) |
| Hustota zalidnění | 71 obyv./km² (16. v USA) |
| Úřední jazyky | angličtina |
| Nadmořská výška | |
| Nejvyšší bod | 383 m n. m. |
| Průměrná výška | 210 m n. m. |
| Nejnižší bod | 97 m n. m. |
| Správa státu | |
| Guvernér | Eric Holcomb (R) |
| Senátoři | Todd Young (R) Mike Braun (R) |
| Přistoupení do Unie | 11. prosince 1816 (19. stát) |
| Oficiální zkratky | |
| Poštovní zkratka | IN |
| Tradiční zkratka | Ind. |
| ISO 3166-2 | US-IN |
| www | |
Indiana (anglická výslovnost 
[ɪndiˈænə]IPA, oficiálně State of Indiana) je stát nacházející se na východě Spojených států amerických, v oblasti východních severních států ve středozápadním regionu USA. Indiana hraničí na severu s Michiganem, na východě s Ohiem, na jihu s Kentucky a na západě s Illinois. Severozápadní ohraničení tvoří Michiganské jezero.
Se svou rozlohou 94 321 km² je Indiana 38. největším státem USA, v počtu obyvatel (6,6 milionů) je sedmnáctým nejlidnatějším státem a s hodnotou hustoty zalidnění 71 obyvatel na km² je na šestnáctém místě. Hlavním a největším městem je Indianapolis s 850 tisíci obyvateli. Dalšími největšími městy jsou Fort Wayne (250 tisíc obyv.), Evansville (120 tisíc obyv.) a South Bend (100 tisíc obyv.). Indianě patří 72 km pobřeží Michiganského jezera.[2] Nejvyšším bodem státu je vrchol Hoosier Hill s nadmořskou výškou 383 m ve středovýchodě státu. Největšími toky jsou řeky Ohio, tvořící hranici s Kentucky, Wabash, která vytváří část hranice s Illinois, a White.
Na území dnešní Indiany dorazili první Evropané, francouzští průzkumníci, v 70. letech 17. století a nedlouho poté se oblast stala součástí Nové Francie. Britové se v regionu objevili ve 30. letech 18. století a mezi oběma skupinami kolonistů probíhaly boje. Celý region nakonec coby výsledek sedmileté války připadl v roce 1763 britské koruně, která oblast západně od Appalačského pohoří prohlásila za území indiánů (odtud název Indiana). V 70. a 80. letech 18. století se stal součástí nově vzniklých Spojených států, které jej v roce 1787 začlenily do právě zřízeného Severozápadního teritoria. Po vyčlenění Ohia vzniklo roku 1800 indianské teritorium, které bylo v následujících letech dále zmenšováno. Indiana se 11. prosince 1816 stala 19. státem USA.
Geografie
Ze severu ji ohraničují jezero a stát Michigan, z východu Ohio, z jihovýchodu a jihu Kentucky a ze západu Illinois. Hlavním a zároveň největším městem je Indianapolis.
Historie
Původně se odhadovalo, že první indiánští obyvatelé osídlili území Indiany někdy 8 tisíc let př. n. l., ovšem poslední archeologické výzkumy ukazují, že se tak patrně stalo už o dva tisíce let dříve. Okolo roku 900 zde vytvořili poměrně vyspělou civilizaci, jejíž součástí byla až 30 tisícová města. Tato kultura zanikla z neznámých příčin o 550 let později.
Prvními Evropany, kteří vstoupili na území Indiany, byli Francouzi, kteří ji v 17. století prohlásili za území Francie. Ta je posléze ztratila ve francouzsko-indiánské válce se Spojeným královstvím, které však toto území ztratilo, když se zrodily Spojené státy americké. V roce 1800 bylo zřízeno teritorium Indiana, z kterého se v roce 1816 stal 19. stát Unie.
Obyvatelstvo
Obyvatelé Indiany se nazývají Hoosiers.
Podle sčítání lidu z roku 2010 zde žilo 6 483 802 obyvatel.[3]
Rasové složení
- 84,3 % Bílí Američané
- 9,1 % Afroameričané
- 0,3 % Američtí indiáni
- 1,6 % Asijští Američané
- 0,0 % Pacifičtí ostrované
- 2,7 % Jiná rasa
- 2,0 % Dvě nebo více ras
Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, bez ohledu na rasu, tvořili 6,0 % populace.[3]
Náboženství
Převážná většina obyvatel se řadí k protestantům, značný vliv však má i římskokatolická církev, jejíž přítomnost je zvýrazněna i existencí jedné z nejvýznamnější katolických vysokých škol v USA, University of Notre Dame ve městě South Bend. Ve velkých městech dominují největší protestantské proudy a katolíci, na venkově mají silnou pozici evangelikálové a další (ultra)konzervativní protestantské směry.
- Křesťané — 82 %
- protestanti — 62 %
- baptisté — 15 %
- metodisté — 10 %
- luteráni – 6 %
- letniční církve — 3 %
- menonité – 1 %
- jiní protestanti – 23 %
- římští katolíci — 19 %
- jiní křesťané — 1 %
- protestanti — 62 %
- jiná náboženství — <1 %
- bez vyznání — 17 %
Zajímavosti
Mottem státu je „The Crossroads of America“, květinou pivoňka, stromem liliovník tulipánokvětý, ptákem kardinál a písní On the Banks of the Wabash.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Table 1. Annual Estimates of the Resident Population for the United States, Regions, States, and Puerto Rico: April 1, 2010 to July 1, 2016 (NST-EST2016-01) [online]. United States Census Bureau, Population Division, 2016-12 [cit. 2017-03-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ General Coastline and Shoreline Mileage of the United States [online]. Noaa.gov [cit. 2016-10-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b United States Census Bureau, sčítání z roku 2010 [online]. American FactFinder. Dostupné online.
- ↑ ROSS, Gregory. Cold War America. [s.l.]: Infobase Publishing, 2003. S. 310. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Indiana na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Indiana ve Wikislovníku- (anglicky) Oficiální stránky státu Indiana
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Indiana |
