Podle některých definic sem nepatří kryosféra (je to de facto hydrosféra), popřípadě pedosféra (průnik biosféry, hydrosféry a litosféry).
Definice
Farský (2008) uvádí ve svých skriptech Vybrané kapitoly z fyzické geografie následující definice fyzické geografie:[1]
„
Fyzická geografie jako přírodní věda studuje přírodní geosystémy, krajinné sféry, jež tvoří zároveň geografické prostředí.
“
— Encyklopedie Diderot
„
Fyzická geografie je vědní disciplína zabývající se prostředím na Zemi z pohledu povrchu, hydrosféry, atmosféry a biosféry.
“
— Herder Lexikon - Geographie 1974
„
Fyzická geografie je geografická věda zabývající se obecnými zákonitosmi vývoje jevů ve fyzickogeografické sféře. Člení se dále na geomorfologii, klimatologii a meteorologii, hydrologii a oceánologii.
Fyzická geografie je přírodní věda komplexně studující přírodní sféru Země i jednotlivé její části. Fyzická geografie vlastně sleduje přírodně územní komplexy (geosystémy) na všech úrovních a skládá se z dílčích disciplín.
“
— Geografický encyklopedický slovník. Moskva 1988
„
Fyzická geografie je věda o prostorových a časových charakteristikách (vlastnostech) a vztazích všech jevů s vyloučením zemského fyzikálního okolí (tj. zahrnuje složky litosféru, atmosféru, hydrosféru, biosféru,…). Fyzická geografie je spojena s humánní geografií, jakmile se začne projevovat vzájemné působení přírodních dějů fyzikálního systému s lidskou činností.
“
— The Pinguin Dictionary of Physical Geography 1984
Geografická bibliografie ČR online Informace o fyzickogeografické produkci 20. a 21. století. Zpřístupňuje bibliografie, ale i vybrané plnotextové zdroje.
Obrázky, zvuky či videa k tématu fyzická geografie na Wikimedia Commons 
