| Dusičnan amonný | |
|---|---|
 2D model molekuly NH4NO3 | |
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | Dusičnan amonný |
| Triviální název | Ledek amonný |
| Ostatní názvy | Amoniumnitrát |
| Anglický název | Ammonium nitrate |
| Německý název | Ammoniumnitrat |
| Sumární vzorec | NH4NO3 |
| Vzhled | bílé krystalky nebo prášek |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 6484-52-2 |
| Číslo RTECS | BR9050000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 80,043 g/mol |
| Teplota tání | 169,6 °C |
| Teplota rozkladu | 210 °C |
| Hustota | 1,725 g/cm3 1,66 g/cm3 (170 °C) |
| Index lomu | α-modifikace nDa= 1,45 nDb= 1,59 nDc= 1,63 β-modifikace nD= 1,413 (20 °C) |
| Rozpustnost ve vodě | 117,43 g/100 g (0 °C) 150 g/100 g (10 °C) 189,87 g/100 g (20 °C) 246,25 g/100 g (32 °C) 421 g/100 g (60 °C) 600 g/100 g (80 °C) 871 g/100 g (100 °C) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | methanol 17,1 g/100 ml (20 °C) ethanol 3,80 g/100 ml (20 °C) aceton diethylether (ne) |
| Měrná magnetická susceptibilita | −5,2×10−6 cm3g−1 |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | kosočtverečná (α) krychlová (β) tetragonální (γ) |
| Hrana krystalové mřížky | a= 575 pm b= 545 pm c= 496 pm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −365,1 kJ/mol |
| Entalpie tání ΔHt | 80,0 J/g |
| Entalpie rozpouštění ΔHrozp | 321 J/g |
| Standardní molární entropie S° | 151 JK−1mol−1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −183,8 kJ/mol |
| Izobarické měrné teplo cp | 1,737 JK−1g−1 |
| Bezpečnost | |
 GHS03  GHS07 Varování[1] | |
| R-věty | R8,R36,R37,R38 |
| S-věty | S15,S16,S26,S36 |
| NFPA 704 |  0
2
3
OX
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dusičnan amonný, triviálním názvem ledek amonný či amoniumnitrát, je chemická sloučenina (dusičnan amoniaku) s chemickým vzorcem NH4NO3. Je to bílá krystalická látka používaná jako zemědělské hnojivo a díky oxidačním vlastnostem také v pyrotechnice.
Bezpečnost
Dusičnan amonný se při opatrném zahřátí bezvýbušně rozkládá na oxid dusný („rajský plyn“) a vodní páru:
- NH4NO3 → N2O + 2 H2O
Jinak se může také při zahřátí nebo jiné iniciaci rozložit prudkou exotermní reakcí
- NH4NO3 → N2 + 1/2 O2 + 2 H2O
s vývojem velkého objemu plynných produktů; tedy dojde k detonaci. Účinek se zesílí přidáním malého množství hořlaviny, odpovídajícího produkovanému kyslíku. Tak vzniká významná průmyslová trhavina, používaná i jako munice (letecké bomby).
Velké zásoby ledku amonného, který je jinak vynikajícím dusíkatým hnojivem, jsou významným požárním rizikem, podporují hoření a mohou snadno vést až právě k detonaci. Výbuchy dusičnanu amonného nejsou vzácným jevem, k méně závažným případům dochází téměř každoročně. Zaznamenáno však bylo i několik rozsáhlých, zničujících výbuchů, k nimž se řadí:
- Exploze 4500 t v Oppau (dnes součást města Ludwigshafen) v Německu 21. září 1921 (561 mrtvých)
- Neštěstí v Texas City (přístav v Mexickém zálivu) v USA 16. dubna 1947 (2300 t, 581 mrtvých)
- Exploze chemičky AZF v Toulouse, Francie 21. září 2001[2]
- Exploze v továrně Adair Grain, West (TX), USA, 17. dubna 2013[3]
- Exploze v Tchien-ťinu (přístav ve Žlutém moři) v Číně 12. srpna 2015
- Výbuch 2750 t v přístavním skladu v Bejrútu (Středozemní moře) v Libanonu 4. srpna 2020 [4] (přes 200 mrtvých, poškozeno obydlí 300 tis. obyvatel)
S ohledem na svou nebezpečnost je dusičnan amonný uveden v seznamu látek považovaných za prekurzory výbušnin, jejichž prodej nepodnikajícím fyzickým osobám podléhá v Evropské unii dozoru, aby bylo zabráněno jejich zneužití k nedovolené výrobě výbušnin.[5] Dusičnan amonný nelze podle tohoto nařízení prodávat ani držet samostatně ani ve směsích či látkách, v nichž je koncentrace dusíku pocházejícího z dusičnanu amonného větší nebo rovna 16 % hmotnosti.
Příprava
Dusičnan amonný může vznikat přeměnou močoviny:
Průmyslově se však vyrábí reakcí kyseliny dusičné a čpavku:[6]
- HNO3 + NH3 → NH4NO3
Dusičnan amonný se také vyrábí amatérskými nadšenci reakcí:
- Ca(NO3)2 + (NH4)2SO4 → 2 NH4NO3 + CaSO4[zdroj?]
Tato reakce je silně exotermní. Lze ho také připravit reakcí AgNO3(aq) s NH4Cl(aq), přičemž vzniká jako nerozpustná sůl AgCl, která se dá odfiltrovat, takže výtěžek je pak poměrně vysoký.
Využití
- V zemědělství jako hnojivo (práškový[7] nebo ve směsi s močovinou jako vodný roztok, tzv. DAM [8])
- V pyrotechnice
- Složka explosivní náplně některých bomb, např. BLU-82
Reference
- ↑ a b Ammonium nitrate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ve Francii začíná soudní proces století. Česká televize [online]. 23. února 2009. Dostupné online.
- ↑ Příčina výbuchu ledek. Bejrút není první podobný případ. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 6. srpna 2020. Dostupné online.
- ↑ Výbuch v Bejrútu: Lidé hledají blízké, na místo míří zahraniční pomoc. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2020-08-05]. Dostupné online.
- ↑ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 ze dne 20. června 2019 o uvádění prekurzorů výbušnin na trh a o jejich používání, změně nařízení (ES) č. 1907/2006 a zrušení nařízení (EU) č. 98/2013. EUR-Lex [online]. [cit. 2020-08-04]. Dostupné online.
- ↑ Process_of_producing_concentrated_soluti
- ↑ Technický list jednoho z dodavatelů. www.hokr.cz [online]. [cit. 2020-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-26.
- ↑ Technický list jednoho z dodavatelů. www.hokr.cz [online]. [cit. 2020-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-08.
Literatura
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu dusičnan amonný na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Dusičnan_amonný |
