Dick Cheney

Richard Bruce Cheney
46. viceprezident Spojených států amerických
Ve funkci: 20. ledna 2001 – 20. ledna 2009
Prezident	George W. Bush
Předchůdce	Al Gore
Nástupce	Joe Biden
17. ministr obrany Spojených států
Ve funkci: 21. března 1989 – 20. ledna 1993
Prezident	George H. W. Bush
Předchůdce	Frank Carlucci
Nástupce	Les Aspin
Člen Sněmovny reprezentantů za Wyoming
Ve funkci: 3. ledna 1979 – 20. ledna 1989
Předchůdce	Teno Roncalio
Nástupce	Craig Thomas
7. ředitel kanceláře Bílého domu
Ve funkci: 20. listopadu 1975 – 20. ledna 1977
Předchůdce	Donald Rumsfeld
Nástupce	Hamilton Jordan
Stranická příslušnost
Členství	Republikánská
Rodné jméno	Richard Bruce Cheney
Narození	30. ledna 1941 (83 let) Lincoln, Nebraska, USA
Choť	Lynne Cheney
Rodiče	Richard Herbert Cheney a Marjorie Lorraine Dickey
Děti	Mary Cheneyová Liz Cheneyová
Alma mater	University of Wyoming
Profese	politik, autor autobiografie, podnikatel a obchodník
Ocenění	Cena Francise Boyera (1993) velkostuha Řádu vycházejícího slunce (2018) Prezidentská medaile svobody
Podpis
Commons	Dick Cheney
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Richard Bruce Cheney (* 30. ledna 1941 Lincoln, Nebraska), známý jako Dick Cheney, je americký politik a obchodník. V letech 2001–2009 zastával post 46. viceprezidenta USA ve vládě George Bushe a z titulu své funkce úřad předsedy Senátu USA, kde hlasoval jen v případě rovnosti hlasů. Dle ústavy USA a jejího 25. dodatku dočasně či nastálo nahrazoval prezidenta USA.

Je ženatý, má dvě dospělé dcery a pět vnoučat.

Prozatímní prezident USA

Ve dnech 29. června 2002 (7.09–9.29 hod) a 21. července 2007 (7.16–9.21 hod) vykonával funkci prozatímního prezidenta USA, v době kdy George W. Bush podstoupil kolonoskopii.^[1] Důvodem předání pravomocí bylo, že toto vyšetření se provádí v narkóze.

Kariéra

Dick Cheney byl kongresmanem zastupujícím stát Wyoming po šest funkčních období. Měl pověst nejkonzervativnějšího člena Kongresu (ze všech 435 jeho členů).^[zdroj?] Jako neokonzervativec vystupoval proti některým požadavkům homosexuálů, ale poté, co se jeho dcera přiznala ke své homosexuální orientaci,^[2] už se v této oblasti tolik nevyjadřoval. Pracoval ve všech předchozích republikánských vládách, včetně kabinetu Richarda Nixona, kde byl zástupcem poradce Bílého domu a spadal pod Donalda Rumsfelda. Za vlády prezidenta Geralda Forda jej poté nahradil ve funkci náčelníka hlavního štábu. Za vlády Bushe staršího byl ministrem obrany a vedl invazi do Panamy a první Válku v zálivu (známou též jako operace Pouštní bouře). Za vlády demokratického prezidenta Billa Clintona působil jako ředitel ropné nadnárodní společnosti Halliburton Industries, obchodující, mimo jiné, s represivními vládami v Barmě a Iráku, na jehož obnovu tato společnost získala obrovské vládní zakázky jak v první, tak druhé válce v zálivu. Od roku 1997 je členem projektu PNAC^[3] a autorem jeho návrhové studie Rebuilding America's Defences.^[4] V současnosti^[kdy?] mj. sedí ve strategické radě společnosti Genie Oil & Gas, která aktuálně prozkoumává ropné rezervy Golanských výšin.^[5]

Politika

Dick Cheney je občas kritizován za návrhy a zákony, pro které hlasoval nebo ty, které naopak nepodpořil:

• hlasoval proti Dodatku o rovnoprávnosti
• hlasoval proti sociálnímu programu rozvoje dítěte
• byl proti rezoluci Kongresu, která vyzývala Jihoafrickou republiku k propuštění Nelsona Mandely z vězení
• hlasoval proti federálnímu financování potratů (i v případě znásilnění nebo incestu)
• hlasoval pro těžbu ropy a zemního plynu na územích chráněných oblastí Aljašky

Vyznamenání

Za vedení Války v Zálivu byl v roce 1991 vyznamenán Prezidentskou medailí svobody.

V kultuře

Jeho působení ve funkci viceprezidenta se věnoval film Vice z roku 2018 uváděný v Česku pro názvem Muž v pozadí. Film získal nominace na Zlatý glóbus, Critics' Choice Movie Awards a SAG Awards.

Výroky

Jeden z Cheneyho výroků z roku 1994:^[6][7]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dick Cheney na Wikimedia Commons
• Osoba Dick Cheney ve Wikicitátech
• Galerie Dick Cheney na Wikimedia Commons

• Oficiální domovská stránka na webu Bílého domu
• Životopis na stránkách Kongresu
• Debata kandidátů na viceprezidenta: text, audio a video (RealPlayer nebo MPG formát)
• Americký viceprezident Dick Cheney údajně připravuje teroristický útok v USA
• (anglicky) EXCLUSIVE: To Provoke War, Cheney Considered Proposal To Dress Up Navy Seals As Iranians And Shoot At Them

Dokumenty

• Cheney's Law, 56 minut, 2007, PBS

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Viceprezidenti Spojených států amerických
John Adams (F) · Thomas Jefferson (SR) · Aaron Burr (SR) · George Clinton (SR) · Elbridge Gerry (SR) · Daniel D. Tompkins (SR) · John C. Calhoun (D) · Martin Van Buren (D) · Richard Mentor Johnson (D) · John Tyler (W) · George M. Dallas (D) · Millard Fillmore (W) · William R. King (D) · John C. Breckinridge (D) · Hannibal Hamlin (R) · Andrew Johnson (U) · Schuyler Colfax (R) · Henry Wilson (R) · William A. Wheeler (R) · Chester A. Arthur (R) · Thomas A. Hendricks (D) · Levi P. Morton (R) · Adlai E. Stevenson (D) · Garret Hobart (R) · Theodore Roosevelt (R) · Charles W. Fairbanks (R) · James S. Sherman (R) · Thomas R. Marshall (D) · Calvin Coolidge (R) · Charles G. Dawes (R) · Charles Curtis (R) · John Nance Garner (D) · Henry A. Wallace (D) · Harry S. Truman (D) · Alben W. Barkley (D) · Richard Nixon (R) · Lyndon B. Johnson (D) · Hubert Humphrey (D) · Spiro Agnew (R) · Gerald Ford (R) · Nelson Rockefeller (R) · Walter Mondale (D) · George H. W. Bush (R) · Dan Quayle (R) · Al Gore (D) · Dick Cheney (R) · Joe Biden (D) · Mike Pence (R) · Kamala Harrisová (D)
Legenda: (F) – federalista  (SR) – „starorepublikán“  (W) – whig  (D) – demokrat  (R) – republikán  (U) – unionista

Autoritní data

NKC: jo2002103845 BIBSYS: 11062898 BNF: cb14624148d (data) CiNii: DA06129225 GND: 129697117 ISNI: 0000 0000 8204 2298 LCCN: n83065479 MBA: 6c47982e-009c-4206-8584-1358dc53ff25 NARA: 10568803 NDL: 01212188 NLI: 987007459998505171 NLK: KAC201923535 NLP: a0000002751874 NTA: 297920936 PLWABN: 9810626341905606 SNAC: w6d32n23, w67s8x04 SUDOC: 086947710 US Congress: C000344 VIAF: 18310244 WorldCat Identities: lccn-n83065479