Cearbhall Ó Dálaigh

Cearbhall Ó Dálaigh
Narození	12. února 1911 Bray
Úmrtí	21. března 1978 (ve věku 67 let) Dublin
Příčina úmrtí	koronární trombóza
Místo pohřbení	Sneem
Alma mater	University College Dublin Saint Cronan's Boys' National School
Povolání	soudce, politik a advokát
Politická strana	Fianna Fáil
Nábož. vyznání	katolická církev
Choť	Máirín Uí Dhálaigh
Funkce	Attorney General of Ireland (1951–1953) Judge of the Supreme Court of Ireland (1953–1973) Chief Justice of Ireland (1961–1973) soudce Evropského soudního dvora (1973–1974) prezident Irska (1974–1976)
Web	cearbhallodalaigh.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cearbhall Ó Dálaigh (12. února 1911 – 21. března 1978) byl irský politik. V období 1974-1976 zastával úřad prezidenta Irska. Rezignoval již po dvou letech kvůli sporu s vládou Liama Cosgravea.

Od třicátých let měl dobré vztahy se stranou Fianna Fáil, zejména s předsedou této strany Éamonem de Valerou, který ho jmenoval generálním prokurátorem (1946–1948, 1951–1953) a roku 1953 – jakožto nejmladšího v historii – členem Nejvyššího soudu. Další vrcholný představitel Fianna Fáil Seán Lemass ho pak jmenoval předsedou Nejvyššího soudu (1961–1973). Když roku 1974 náhle zemřel prezident Erskine Hamilton Childers, dohodli se dvě hlavní politické síly Fianna Fáil (která o Dálaighovi jako prezidentském kandidátu uvažovala již předešlého roku) a Fine Gael, že jeho nástupcem zvolí právě nestraníka a uznávaného odborníka Dálaighe. Již po dvou letech se však dostal do vážného střetu s vládou tvořenou koalicí Fine Gael a labouristy. Vše začalo tím, že 23. července 1976 Irská republikánská armáda spáchala atentát na velvyslance Velké Británie Christophera Ewart-Biggse. Irská vláda Liama Cosgravea na to reagovala s rozhořčením a rozhodla se vyhlásit stanné právo. Dálaigh to však viděl jako protiústavní krok a předložil zákon o vyhlášení stanného práva k posouzení Nejvyššímu soudu. Když Nejvyšší soud zákon posvětil, i Dálaigh ustoupil a zákon 16. října 1976 podepsal. Ve stejný den však další akce IRA stála život policisty a ministři nepřímo obvinili prezidenta z podílu na této smrti, kvůli otálení s vyhlášením stanného práva. Vše vyvrcholilo proslulým incidentem 17. října v kasárnách Mullingar, kde ministr obrany Paddy Donegan před mnoha svědky velmi vulgárně (o míře vulgarity dodnes existují spekulace) prezidenta napadl. Prezident Dálaigh se cítil hluboce uražen a odmítl s Doneganem komunikovat, což byla patová situace vzhledem k tomu, že prezident je v Irsku (jako i v jiných státech) nejvyšším velitelem ozbrojených sil a ministr je, jakkoli velmi formálně, jeho podřízeným. Donegan se rozhodl nabídnout premiéru Cosgraveovi svou rezignaci, ten ji však odmítl, což Dálaigha zaskočilo a ještě více urazilo – 22. října 1976 podal demisi, aby "hájil čest úřadu prezidenta".

Externí odkazy

• Heslo v encyklopedii Britannica
• Oficiální stránky
• Analýza irského deníku Independent k Dálaighově rezignaci na funkci prezidenta

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Prezidenti Irska
Douglas Hyde (1938–1945) • Seán Ó Ceallaigh FF (1945–1959) • Éamon de Valera FF (1959–1973) • Erskine H. Childers FF (1973–1974) • Cearbhall Ó Dálaigh FF (1974–1976) • Patrick Hillery FF (1976–1990) • Mary Robinsonová ILP (1990–1997) • Mary McAleeseová FF (1997–2011) • Michael D. Higgins ILP (od 2011)

Autoritní data	DIB: 006322 GND: 137897316 ISNI: 0000 0000 6688 0208 LCCN: n83236122 VIAF: 55536556 WorldCat Entities: E39PBJj4rVPPg7Pj79gmvHxYyd