| Apollo Korzeniowski | |
|---|---|
 | |
| Narození | 21. února 1820 Honoratka |
| Úmrtí | 23. května 1869 (ve věku 49 let) Krakov |
| Místo pohřbení | Rakowický hřbitov |
| Povolání | jazykovědec, básník, spisovatel, dramatik a překladatel |
| Alma mater | Petrohradská státní univerzita |
| Témata | drama, poezie a překladatelská činnost |
| Děti | Joseph Conrad |
| Příbuzní | Stefan Bobrowski (švagr) Tadeusz Bobrowski (švagr) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Apollo Korzeniowski (21. února 1820, Honoratka u Jampolu – 23. května 1869, Krakov) byl polský vlastenec, spisovatel, básník a dramatik. Byl otcem Józefa Konrada Korzeniowského, anglického spisovatele známého pod jménem Joseph Conrad.
Životopis
Studoval na univerzitě v Petrohradě. Za krymské války připravoval povstání v týlu ruských bojujících vojsk. V roce 1859 se usadil s rodinou v Žytomyru. Jeho básnické dílo počíná cyklem nábožensko-vlasteneckých básní Dílčí básně (Czyśćcowe Pieśni (1849–1854). Roku 1854 publikoval skandalizující drama Komedie (Komedia), kritické vůči polské šlechtě na Ukrajině. V roce 1858 vydal hru Pro milý groš (Dla miłego grosza). Do polštiny přeložil díla Shakespeara, Alfreda de Vigny, Charlese Dickense a Viktora Huga.
V roce 1861 se účastnil příprav lednového povstání. Ve Varšavě se sblížil s tzv. táborem rudých (obóz czerwonych), navázal spojení s Ignácem Chmieleňským. Korzeniowski byl hlavním organizátorem vlasteneckých manifestací v hlavním městě. Připravoval mj. oslavy výročí lublinské unie a manifestace po pohřbu varšavského arcibiskupa Antonína Fijałkowského. 23. září 1861 řídil bojkot voleb samospráv v tzv. Kongresovce (Kongresové Polsko, ruský zábor Polska). Byl autorem výzvy Bratřím Polákům, Rusínům a Litevcům (Do Braci Polaków, Rusinów i Litwinów), vyhlášené na manifestaci jednoty Republiky obou národů (tzv. Sjezdu v Horodlu) v roce 1861. Po vyhlášení válečného stavu v Polsku byl 17. října 1861 iniciátorem ustavení Městského výboru. V noci na 21. října jej Rusové zatkli a uvěznili ve varšavské Citadele. V květnu 1862 byl odsouzen do vyhnanství do Vologdy, po roce byl přemístěn do Černihiva. Roku 1864 vydal práci Polsko a Moskva (Polska i Moskwa) a esej Studie o dramatismu v Shakespearových dílech (Studia nad dramatycznością w utworach Szekspira). Kvůli špatnému zdraví byl v roce 1868 propuštěn a odjel se synem do Lvova a po roce do Krakova. Pochovaný je na Rakowickém hřbitově v Krakově.
Fotogalerie
-
Hrob Apolla Korzeniowského (Rakowický hřbitov, Krakov) -
Deska na hrobě Apolla Korzeniowského (Rakowický hřbitov, Krakov) -
Pamětní deska spisovatele Apolla Korzeniowského a jeho syna Józefa Konrada Korzeniowského (Josepha Conrada) na domě, kde roku 1861 oba bydleli -
Tentýž dům v ulici Nowy Świat 47 ve Varšavě
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Apollo Korzeniowski na Wikimedia Commons
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Apollo Korzeniowski na polské Wikipedii.
Související články
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Apollo_Korzeniowski |
