Aktivní naklápění vozidla je projekt naklápění vozidla dovnitř zatáčky, prvně[zdroj?] publikovaný již v r. 1982, který používá snímač příčného zrychlení a aktivní vypružení vozidla. Vyžaduje také mezinápravovou regulaci se vzduchohydraulickými pružinami a s hydraulickým šroubovým čerpadlem jako regulátorem. Zahrnuje v sobě statickou regulaci a pracuje s minimálním příkonem. Zvyšuje bezpečnost a pohodlí jízdy.
Aktivní naklápění vlaků editovat
Od 60. let 20. století se v různých evropských zemích experimentovalo s železničními vozy s pasivním naklápěním (zavěšené nad těžištěm) i s aktivním naklápěním. V Česku jsou nejznámější italské vlaky Pendolino, které provozují ČD. První prototyp naklápěcího vlaku společnosti Fiat (nyní ALSTOM Ferroviaria) ETR 401 byl uveden do provozu v roce 1976.[1]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ PARNIGONI, Andrea M. Vlak s naklápěcí skříní Pendolino [online]. Torino: ALSTOM, 2002 [cit. 2020-10-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-02.
Literatura editovat
- Suspension, Acta Polytechnica Vol. 50 No 6,2010, Praha
- ČECH I. Modely aktivního vypružení vozidla, nakladatelství ČVUT, Praha 2010
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
---|---|
Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Aktivní_naklápění_vozidla |